Občas se v jinak nudné historii počítačů kompatibilních s PC vyskytne něco zajímavého. Tak zajímavého, že to překročí i práh mojí pozornosti. Všichni můj názor na procesory řady x86 znáte, přesto je tu jeden, který stojí za to...

Dnešní fotku jsem nevyprodukoval já a můj foťák. Autorkou je moje mamka a narazil jsem na ní náhodou při procházení její Picasa galerie. Ukazuje, že i když se jen tak vezme do ruky obyčejný kompakt a namíří se na nějaký objekt, může se vyfotit třeba...
...třeba pyl zachytávající se na včelky.

I když jsem teď už Bc., tak pořád není na něco čas. Především je třeba dohánět resty, které se tu za dobu posledních několika týdnů nakupily. Jedním z nich je stavba počítače pro strýce (resp. sestřenici). V rámci sestavy za cca 15 tisíc vyzbyly peníze i na jeden z nejlevnějších FullHD LCD panelů. Jde o dva-a-dvaceti-palcový Samsung SyncMaster s poměrem stran 16:9 a z toho logicky plynoucím rozlišením 1920x1080. Jde sice o model vybavený jen analogovým VGA, nicméně nepovažuji to pro běžné používání za zásadní problém. Navíc právě absence DVI, za které se platí kruté licenční poplatky, významně ovlivnila cenu monitoru směrem dolů, a to i přes fakt, že je na něj poskytnuta záruka na nulový počet vadných bodů.

Nejdříve jsem psal bakalářskou práci, pak mi do návštěvy nového Star Treku vstoupilo jedno výročí a poté už jsem se učil na státnice. Dneska jsem si ale dopřál ten kulturní zážitek a došel jsem se na nový Trek podívat. Mno, co vám budu povídat...

Svůj předchozí telefon jsem po prvních 128 dnech používání podrobil důkladnému rozboru a v článku na tomto blogu řádně zhodnotil, jak jsem s ním spokojený. Tentokrát telefon, jímž je HTC Sonata aka T-Mobile SDA, tak dlouhé období nedostane.

Stejně jako je na tomto blogu rubrika FotoBlog, kam dávám fotky, které jsem spáchal a líbí se mi, rozhodl jsem se založit sekci ScreenBlog, do které budu dávat screenshoty. Blíží se státnice, na psaní seriozních článků je málo času, ale zmáčknout trojhmat pro uložení otisku obrazovky – na to se sem tam čas najde.

V první polovině devadesátých let přišel Apple se skvělým nápadem pro ty, kteří chtěli mít lehký notebook na cesty a výkonný počítač na doma a přesto nechtěli řešit problémy plynoucí z vlastnictví dvou počítačů. Každý, kdo má desktop a laptop určitě řešil zapeklitosti dvou datových uložišt a jejich vzájemné synchronizace, potkal se s nutností mít koupené dvě licence pro oblíbené programy atd.