Když mi Art v komentářích k jednomu nedávnému článku psal, že na Macintoshi LC 475 s 68MB RAM otevírá 40 megapixelové fotky, nechtělo se mi tomu věřit. Život ze mě udělal v mnoha ohledech skeptika a stejně jako Churchill nevěřím ničemu, co si sám nezfalšuju. I zapnul jsem Quadru 700, na které mám velmi čerstvou instalaci Systému 7.1 Pro, stáhl z webu mac.org program JPEGView a zkusil něco podobného.



Jelikož mám jen 20MB fyzické paměti a cílem bylo nepoužít paměť virtuální, stáhl jsem z galerie na Flickru "jen" 20mpx fotku a byl velmi zvědav, co se bude dít. Hláška "Not enough memory" hned na počátku mého snažení mě trochu zaskočila, zvlášť když jsem při pohledu do informačního okna "Co je tento Macintosh" zjistil, že paměti je pořád dost a dost. Mezitím jsem ale dopil ranní kávu, mozek začal pracovat a já si uvědomil, že v sedmičkovém systému se aplikace nemůže vydat mimo předem nastavený paměťový limit. Přidělil jsem tedy prohlížeči 16MB a zkusil to znovu. Po 6 minutách a 46 sekundách se fotka opravdu otevřela. Otevírání trvalo tak dlouho převážně kvůli tomu, že Quadra zobrazuje jen 256 barev, a tak program po analyzování fotky vytvořil vhodnou paletu, vyditheroval do ní fotku a zbytek systému (kromě pozadí pracovní plochy) přepnul do monochromatického režimu. Přidělenou paměť o velikosti 16MB ani nespotřeboval celou. Jen pro zajímavost Preview v OS X si po otevření stejného JPEGu vezme 78MB RAM.

Kočkovité názvy operačních systémů nejsou už jen doménou Applu – poslední verze Ubuntu se totiž jmenuje Lucid Lynx.



Na zhruba sedm let starém Pentiu 4, které provozuju u rodičů je Linux jasná volba a to i přes nikdy nepoužitou OEM licenční nálepku s Windows XP, která je na něm nalepena. Po několika neúspěšných pokusech s Hackintoshem jsem na něj opět vrátil Xubuntu, tentokrát v aktuální LTS verzi 10.4. Vzhledové změny, které se od verze 8 udály se mi příliš nelíbily, takže jsem hned po instalaci systému vrátil světlou barvu (styl MurinaVerdeOlivo) a po několika aktualizacích jsem plně spokojen. Spokojen natolik, že ani na mém netbooku už Windows 7 Starter Edition nebudou mít hlavní roli.

Vždycky když někde čtu o tom, že na Macu je nejlepší provázanost hardware a software, je mi to k smíchu. Ať si to přiznáme nebo ne, od běžného PC dneska Mac odlišuje jen o 50% vyšší cena, hezký design a o dva řády lepší operační systém, než má konkurence.

Celá ta "provázanost" pak spočívá v tom, že Apple má proti jiným výrobcům systémů mnohem menší množinu hardware, pro kterou musí odladit ovladače, a tak je mnohem více pravděpodobné, že se mu to povede.



Provázanost hardware podle mě je, když si v systému vyrobíte RAMdisk, překopírujete na něj složku Systém, restartujete počítač a z RAMdisku nabootujete. Data v něm totiž přežila restart a počítač ho chápe jako normální disk, i když se jedná jen o softwarovou konstrukci nad kusem paměti.
Pak už můžete ze sady instalačních disket nainstalovat Systém 7.1.1 Pro. Samozřejmě, že se nebude jednat o diskety skutečné, ale o 11 diskových obrazů, které si pomocí Disk Copy připojíte coby skutečné disky.

Vše ostatní je totiž pseudo.