Programátoři z pekel zde za šat a stravu programují čipová pseuda. Nyní s favicon!

2001: Vesmírná odysea

Kompletní tetralogii A.C.Clarka, která začíná v roce 2001 objevením monolitu na Měsíci a končí o tisíc let později, jsem četl už někdy kolem svých patnácti. Skoro se mi chce do toho souvětí někam doplnit „pochopitelně“, protože si ani neumím představit, že by se tak nestalo. Na film natočený podle první knihy série jsem ale čekal až do úterý 8.4.2013.

Už v době před internetem se totiž o filmu vědělo, že to je výtrysk čirého umění od jednoho z nejproslulejších režisérů a znehodnotit ho televizní obrazovkou se mi nechtělo. Poté co jsem se dočetl, že jej od konce března v rámci Projektu 100 uvede v digitálně vyčištěné podobě řada menších kin po celé ČR, našel jsem si jedno pražské a společně s pár dalšími fajnšmekry jsme vyrazili.

Ne všichni zúčastnění film úspěšně absorvovali, padl dokonce i názor, že to bylo stašné. Pro mě to byl pětihvězdičkový zážitek, klidně bych si do Radotína ještě jednou linkou S7 zajel a nejlepší by bylo, kdybych v kině mohl sedět úplně sám. Dojem z filmu nelze popisem přenést a děj je pravděpodobně známý i beze mě. Dovolím si tedy pouze seznam několika faktů, tak jak jsem je našel na IMDB, ČSFD a FDb:

  • Film má 139 minut. Prvních 25 a posledních 23 minut nepadne ani slovo, celkem je ve filmu minut bez dialogu 88, tedy více než polovina.
  • Vzhledem k délce má film přestávku. První i druhá část pak mají hudební předehru bez obrazu. Prostě normální opera.
  • Délka filmu byla původně 158 minut, zkrátil jej sám Kubrick po první premiéře v New Yorku.
  • Filmový pás výsledné verze má délku 5050m. Vzhledem k mnohonásobnému natáčení každé scény přesahovala údajně délka natočeného materiálu tuto délku dvěstěkrát.
  • Při testovacím promítání opustilo kino 241 diváků.
  • Vnitřek vesmírné lodi Discovery byl realizován v bubnu o rozměrech 12×2 metry, který rotoval rychlostí 5km/h. Výsledný dojem rotující části vesmírné lodi je (nejen dle mě) dokonalý.
  • Aby byla zachována kvalita filmu při tvorbě speciálních efektů, byly tvořeny přímo do originálního materiálu a ne do kopií.
  • Všechen nepoužitý materiál a všechny modely byly po skončení natáčení zničeny, aby nemohly být nikde znovu použity.
  • Kubrick se chtěl nechat pojistit pro případ, že by před uvedením filmu byla objevena mimozemská civilizace, ale nenašel pojišťovnu, která by byla ochotna takovou pojistku realizovat.
  • To, proč kniha končí u Saturnu a film u Jupiteru, není kvůli tomu, že by film byl moc dlouhý, ale proto, že autoři triků neuměli udělat prstence, které Saturn má.
  • Na rozdíl od toho, co jsem si vždycky myslel, knižní verze vyšla až po premiéře filmu, jediné co existovalo před ním byly dvě povídky: Hlídka a Na úsvitu věků. Kniha i scénář vznikaly zhruba zároveň, pořadí nejdříve film, potom kniha nakonec vyplynulo z okolností.

Všechny tyhle drobnosti staví film v mých očích na ještě vyšší úroveň a jsem rád, že jsem se na promítání digitálně vyčištěné verze dostal. Lepší zážitek bych mohl mít jen z originální 70mm verze, ale tu asi jen tak někde v okolí promítat nebudou.

Další desítky zajímavostí najdete uvedených serverech a opravdu detailní analýzu filmu zde.