Optická média jsem vždycky považoval za technologii odpadní. Ještě bych je dokázal přežít, pokud by byly používané pouze jako hudební či filmové nosiče, kde si jednou CD/DVD koupíte a pak ho jen posloucháte. V počítačích jsem ale médium, které lze pouze číst rychle odsoudil.
Pak přišly cenově dostupná zapisovatelná média a každý si mohl CD a později i DVD (jednou) zapsat. Bezvadné na zálohování dat nebo vypálení hudby aby jí šlo poslouchat v autě, ale jinak zase k ničemu.
Chvíli na to tu byla CD-RW (a analogickz DVD-RW). V té chvíli to začalo to být zajímavé. Člověk si může zapsat, smazat či přepsat cokoliv. Nejdříve to šlo jen jako celý image, pak přibyl i packet-write, což znamená, že se celé médium chová jako harddisk, tj. lze na něj psát/mazat po jednotlivých souborech. Fascinující. Úžasné. Pyramidální.

Jenže když jsem někdy vloni (když jsem kupoval první rodinnou DVD vypalovačku) a pátral na Netu abych si udělal jasno v bordelu DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW našel jsem popis DVD-RAM, o kterém jsem předtím tušil jen mlhavě.
A tak jsem se dozvěděl, že krátce předtím, než vznikl zapisovatelný standard DVD-R a dávno předtím, než měl někdo pocit, že je třeba udělat konkurenční a nekompatibilní DVD+R tu byl jasný a krásný způsob jak vzít prázdné optické médium, vložit ho do mechaniky, standardně ho naformátovat na více než jeden filesystém (vím o UDF, FAT32, HFS, HFS+) a používat ho jako běžný disk.



V roce 1996 totiž DVD Forum (asociace výrobců elektroniky) představilo DVD-RAM, které má:

• kružnicové stopy místo spirály se značkami sektorů
• životnost má až 100 000 přepisů, životnost dat na médiu až 30 let
• verifikaci při zápisu, kterou provádí přímo rekordér, takže není třeba po zápisu provádět kontrolu (dnes bývá u rekordérů vypnuto)
• možnost nahrávat a přehrávat zároveň bez ztráty kvality (snížení datového toku)
• rychlý přístup k malým souborům

MacOS 8.6 a vyšší a Windows XP a vyšší umí tato média zapisovat bez dalšího potřebného software.

Jsem rád, že jsem prozřel a z té hromady CD s backupy a dalším budu moct udělat pěknou sadu podložek pod hrnky s kafem. Jestli máte někdo zájem o poctivou domácí práci, tak se ozvěte (lepím je po deseti a hnek s kafem na tom fakt drží dobře).

Proč se takováhle skvělá technologie zatím masově neprosadila ? Protože lidi radši vypalují data na média DVD-R za 8 korun i za cenu, že na nich data nevydrží až tak dlouho jako na DVD-RAM za 90Kč. Přeci jen, šance že by bylo třeba zmršit deset levných CD je malá a i kdyby, příroda deset zmetků v odpadcích unese.

Nastávající generace optických médií má minimálně v jedné větvi v této technologii pokračovat, standard HD DVD-RAM byl již definován. Uvidíme, jak to dopadne.