V době kdy všichni upgradují svoje PowerPC Macy na nové, moderní a úžasné Intel-powered stroje, já si – věrný své pověsti – pořídil downgrade.

Když jsem jednou takhle na bleších trzích na Kolbenově potkal Matsofta, který mi kdysi dodal PowerMacintosh G3 a on s zeptal, jestli nechci nějaké Macy, jako vždy jsem zpozorněl. Dva ze tří jsem ale odmítl, neboť all-in-one stroje nemám v našem plně obsazeném bytě už kam dávat.

PowerMac G4 (AGP Graphics) je ale taková legenda, že odmítnout nešlo. Přeci jen – počítač, který odvážně překročil hranici výkonu 1 GigaFlop je jen jeden.
Jak bývá u Matsofta zvykem, i tento počítač byl řádně vybrakován, chyběla grafická karta, disk, paměti a samozřejmě spousta šroubů. Hned jsem vzal svojí 64MB SDRAM paměť, kterou mám pro všechny případy strčenou v jednom z PC torz co se povalují po bytě a do CD-ROM mechaniky vložil OS 9 boot CD. Systém naběhl a já si ověřil, že mašina je opravdu nejnižší model, co se kdy vyráběl, tedy 350 MHz (K tomuto se váže zajímavý příběh o tom, jak Motorola nestíhala dodávat spolehlivé 550MHz chipy a tak místo řady 400/450/550 Apple podtaktováním vytvořil řadu 350/400/450 a prodával ji za stejné peníze).

Počítač jsem po odbahnění uložil mezi ostatní stroje s tím, že až bude čas a peníze, opět se k němu vrátím. Tato konstelace nastala v půlce října a tak jsem zainvestoval do 160GB disku a CD/DVD±R/RW/RAM mechaniky. Z různých zdrojů jsem dal dohromady 384MB paměti, Jjko grafickou kartu jsem nouzově a dočasně použil Voodoo3 (čímž jsem bohužel znefunkčnil jiného Maca) a mohlo se vesele přikročit k instalaci OS X.

Instalace proběhla naprosto bez problémů, pomineme-li, že jela díky nepodporované grafické kartě v černobílém módu, který Mac OS X jinak ani neumí a že OS X vidí ze 160GB disku jen 128GB, kvůli starému LBA. První věc jsem odstranil po instalaci XPostFactem (které bych jinak ani nepotřeboval, protože AGP Graphics je plně podporován až do 10.4.10), stačilo zapnout položku „Use old NDRVs“, druhou jsem zatím nijak neřešil a plánuju 32GB které nevidí OS X použít na nějaký Linux (nejspíš na ten začarovaný).

Mašina je pravda díky absenci grafického akcelerátoru podporovaného OS X subjektivne zřetelně pomalejší než můj standardní iBook, ale musím říct, že to je opravdu tak citelné jen díky té grafice. Jelikož je pouze otázkou několika týdnů, než seženu správnou Quartz Extreme / Core Image kartu, počítám, že tohle rychle pomine. Stroj teď používám jako fileserver/SETI client/TV server a svojí práci stíhá víc než dobře. Přeci jen G4 byl (a vzdor tomu co Vám tvrdí Intel stále i je) velmi dobrý procesor. Abych podpořil svoje tvrzení i nějakým faktem, následuje jedna vzorová SETI jednotka, která ukazuje, že 2GHz Pentium 4 je jen 2x rychlejší, než 350MHz G4.

Pokud by Vás to překvapovalo, tak tady Vám to vysvětlí přímo lidé z Apple.

Do budoucna zbývá krom grafické karty (kterou jsem už zmiňoval) osadit AirPort slot, pokud ne originálem od Apple, tak alespoň kartou Z-Com XI-300, která by měla fungovat stejně. Je to Intersil Prism2 čili Orinoco Silver/Gold. Orinoco mám vyzkoušené, jede s Apple drivery, stačí kartu zasunout, ale tenhle Z-Com je jediný, který nemá integrovanou anténu, se kterou PowerMac nejde zavřít. Pochopitelně doplnění paměti na 2GB by asi nemohlo škodit.
Chvíli jsem uvažoval, že bych pořídil i CPU upgrade, protože do tohoto typu Maca jde teoreticky dát až 2×1.8GHz procesorový modul, ovšem tento týden jsem zjistil, že můj model je revize, která nepodporuje dualCPU. Tím pádem jsem na vážkách – kdyby se našel za příznivou cenu modul s CPU přes 1GHz, asi bych ho koupil. PowerMac G4 si to zaslouží.