Programátoři z pekel zde za šat a stravu programují čipová pseuda. Nyní s favicon!

Palm Tungsten – pokračujeme

Podíváme se ve stručnosti na to, jak funguje a používá se PalmOS 5. Takže si dolijte své oblíbené víno (k tomuto článku doporučuji nějaký francouzský Cabernet Sauvignon) a čtěte…

Je třeba připomenout, že PalmOS se od počátku vydal svou vlastní cestou. V době kdy vznikl první PalmPilot stály mezi kapesními počítači za zmínku jen Newtony od Apple a pak handheldy od Psionu. Obě dvě (tenkrát špičkové) řady kapesních počítačů se pokoušely mnohem více imitovat operační systémy ze stolních počítačů. NewtonOS i Epoc jsou robustní mikrokernelové operační systémy s preemptivním multitaskingem, fungující podobně jako například nadneska MacOS X, Darwin nebo Debian GNU/Hurd (neplést s Debian GNU/Linuxem).

Operační systém Palmu proti tomu umí ve verzích 1 až 4 včetně zpracovávat jen jednu úlohu najednou. V podstatě se dá říct, že z uživatelského hlediska se chová jako databanka, do které lze doinstalovat další programy. PalmOS 5 jako první přináší možnost omezeně provozovat na pozadí například mp3 přehrávač, ale pořád to není totéž jako mít na Psionu puštěných 15 programů najednou.

Výše uvedené bylo původně dáno nejen omezeným hardwarem, kterým Palmy disponovaly (ostatně Psion Series 3 měl hardware ještě omezenější) ale i tím, že byl od počátku koncipován tak trochu jinak. Věci jako kalendář, kontakty či poznámky nepotřebujete mít nezbytně spuštěné zároveň. Pointou je mít možnost mezi nimi rychle přepínat a přenášet data. Palm navržený ne jako počítač do kapsy, ale jako elektronický diář tohle umí bezchybně. Proto vyhovuje (či vyhovoval) tolika uživatelům.

Screenshot PalmOS 5, po hard resetu, skupina Main

Systémové prostředí tvoří tzv. launcher, který jak název napovídá slouží ke spouštění programů. Ten výchozí (který může být nahrazen launcherem jiným, např. poskytujícím více funkcí) vypadá tak, jak je vidět na obrázku výše.

Palm nemá vnitřní pamět organizovánu jako např. Psion, není žádná část fungující jako paměť pro programy a paměť fungující jako ram-disk. Celá paměť je organizována jako databáze, program se spouští přímo tam, kde v paměti je, není třeba ho kopírovat z ram-disku do paměti a tam spouštět. To výrazně šetří obsazenou paměť. Mimo jiné to ale v praxi znamená, že uvnitř paměti Palma jsou jen dva typy souborů – pdb (obsahují data) a prc (obsahují programy). Launcher zobrazuje ty prc soubory, které obsahují programy, ostatní soubory ignoruje.

Horní lišta má úplně v pravo část, ve které jsou hodiny a na kterou když ťukneme, vstoupíme do menu (stejně jako když ťukneme na ikonku menu vedle Graffiti plošky). Vedle ní je ukazatel stavu baterie a úplně vpravo pak seznam kategorií programů.

Palm OS 5, Menu

V roletovém menu launcheru lze najít nejrůznější věci, mimo jiné například volby pro kopírování programů z interní paměti na kartu a zase zpátky, smazání programů, atd.
Každý pořádný systém nabízí pro položky menu nějaký systém shortcutů a PalmOS na tom není jinak. Položky menu se vyvolávají pohodlně: Na Graffiti plošce stačí udělat v znakové části čáru šikmo zleva dole vpravo nahoru a pak zadat znak.

Palm OS 5, Prefs

Důležitou částí systému jsou Prefs, místo, kde se provádí nejrůznější nastavení. Vše je tříděno do některé ze čtyř kategorií, takže utrpení je značně menší než na PocketPC. Poslední kategorie je po resetu prázdná a měly by do ní přibývat nastavení doinstalovávaná programy třetích stran.

Palm OS 5, Shortcuts

Samotná nastavení jsou také snadno pochopitelná, takhle například vypadá nastavení hardwarových tlačítek pro rychlé spuštění programů.