Bleší trhy na Kolbenově mám celkem rád. Dříve člověk podobná místa navštěvoval s vidinou nákupu nějakého osmibitu (v roce 2004 jsem tam koupil zcela nový počítač Enterprise 128 ještě nevybalený z igelitu v originální krabici), dneska už spíše obhlédnout jestli se tam neukáže nějaký méně tradiční vícebit, Psion/Palm nebo alespoň zajímavá periferie. Když se nezadaří ani jedno, vždycky potěší alespoň vynikající langoš.

Na mně tam ale u jednoho známého prodejce čekala v originální (byť trochu pomačkané) krabici GVC Optical Mouse.



Uvnitř krabice jsem našel třítlačítkovou myš, podložku, manuál a 5.25" disketu s ovladači.

Z data na manuálu je patrné datum výroby: srpen 1989. Myš se připojuje pomocí sériového rozhraní na standardní (PC) devítipinový Canon konektor. Vždycky, když jsem pátral po tom, zda se dá sehnat sériový optický hlodavec, ťukali si prodavači na čelo s tím, že nic takového neexistuje. A vida, ono existuje.

K myši se dochovala i cenovka s její cenou. Podle ní stála DM89,90. V srpnu 1989 nebyla československá koruna volně směnitelná, ale hned jak se tak stalo, pohyboval se kurz (pokud vím) okolo 20 korun za německou marku. Dostáváme se tak k částce 1800Kčs a to před dvaceti lety představovalo značnou část mzdy běžného československého člověka.



Na boku je tlačítko, které přepíná rozlišení optického senzoru v režimech slow, normal a turbo. První dva režimy mají fixní DPI, ve třetím je DPI dynamické – čím rychleji myší pohnete, tím větší rozlišení. Horní hranice je již zmiňovaných 1020 bodů na palec, což je hodnota, kterou překonávají až současné myši.



Na spodní straně vidíme optický senzor a přepínač protokolu, kterým má myš komunikovat. Pokud je v poloze MS, pak myš funguje i Windows 2000 (výš nezkoušeno) bez jakýchkoliv dodatečných instalací, ovšem pouze se dvěma tlačítky. Je-li přepínač v poloze druhé, měla by fungovat všechna tři tlačítka, ovšem zatím jsem nepřinutil systém, aby si s myší rozuměl.

K používání je potřeba speciální podložka, která na sobě má vzorek, v němž se pravidelně střídají světlé a tmavé body. Myška má ale na spodní straně semišové polštářky, takže originální podložka je i po dvaceti letech ve výborném stavu. Mám v plánu vytisknout si na laserové tiskárně stejný vzorek a zkusit, jestli zařízení pujde takto ošálit.



Vraťme se ale zpět k senzoru. Na myši je nejlepší, že její senzor nesvítí. Používá některou z neviditelných částí elektromagnetického spektra. Nevím jestli jde o infračervené nebo ultrafialové záření, CCD senzorem digitálního fotoaparátu je zachytitelné a má nafialovělou barvu. Každopádně je to ale skvělý nápad a jen by mně zajímalo, proč jsem nic takového neviděl na moderních myších? Tam bývá naopak zvykem velká modrá LED přímo pod scroll kolečkem...

Naprosto skvělý je uživatelský návod. Dnes se tak nazývají plátky, na kterých je pomocí strojového překladu z čínštiny do angličtiny vysvětleno do kterých tělesných otvorů se myš nestrká. V roce 1989 obsahoval manuál kromě seznamu vlastností myši, minimálních požadavků a detailního popisu instalace ovladačů i podrobný popis jak k myši přistupovat na úrovni assembleru nebo BASICu a seznam všech služeb ovladače myši a jejich parametrů. Nedalo mi to a návod jsem naskenoval a uchoval pro příští generace, podívat se na něj můžete tady.

Keywords: optická sériová myš, PC, GVC Optical Mouse