Za jídlo, šaty a vzduch otročíme na programech z temných světů

Web 2.0: blogy, galerie, sociální sítě atd.

Web 2.0 dneska prostě frčí. Souhrně se tímto pojmem označuje web, jehož obsah mohou tvořit i lidé, kteří mají zájmy úplně někde jinde, než v oblasti výpočetní techniky a přesto mají světu co sdělit. Do této škatule můžeme zařadit třeba blogy, webové foto/video galerie a sociální sítě.

Web 2.0 není jen nějakým módním výstřelkem. Jde o logický vývojový krok ve využívání technologií, které byly dříve přístupné pouze lidem s určitým stupněm znalostí a technického vybavení. Kdo nevěděl jak funguje webserver, neznal HTML, CSS, případně PHP a SQL nemohl doufat, že by sám nějak přispěl k obsahu rozlehlého webového prostoru, stejně jako v padesátých letech nemohl používat počítač někdo, kdo nevlastnil hangár a elektrárnu. A stejně jako se o několik desítek let později stal počítač běžnou součastí našich domovů, platí, že nyní www obsah může díky propracovaným blogovacím systémům tvořit každý kdo chce.
Částečně mám proti některým aspektům Webu 2.0 námitky (některé blogy vypadají dost podobně, pokud si uživatel nedá tu práci svůj blog nějak odlišit, není problém prakticky na první pohled rozlišit použitý redakční systém; informační hodnota některých blogů je prakticky nulová, buď jsou opuštěny po několika málo příspěvcích, nebo se na nich dokola opakují tytéž nesmysly; atd. atd.), ale jeho výhody pro běžného člověka jsou nepopiratelné: veškerá nezbytná udržovací činnost při provozování vlastního webu je časově náročná a mnoho ze zajímavého obsahu by jistě nevzniklo, kdyby to nešlo bez ní. Sám hodně těchto pohodlných nástrojů používám. Pojďme si některé popsat.

Blogy
Blog je zkrácenina ze slova weblog, neboli česky webový deník. Myšlenka, která se za jejich vznikem skrývá je jednoduchá: Po registraci dostane uživatel možnost prostřednictvím webového rozhraní publikovat na jednom místě své myšlenky a nápady. Jak bylo řečeno výše, nemusí nic vědět o tom, jak samotná webová stránka funguje. Stačí si vybrat šablonu podle které se bude výsledek vytvářet, upravit ji k obrazu svému, vyplnit některé nezbytnosti (jméno blogu, jméno autora, kategorie článků) a voila – funkční web je na světě. Blogovacích serverů je velká řada, stačí si jen vybrat. Většinou se liší pohodlím a propracovaností editace – od WYSIWIG editorů ala MS Word (např. Google Blogger) po jednodušší editory, které nabízí jen vkládání HTML kódu (např. český systém Bloguje.cz, nicméně umí to i zmiňovaný Google Blogger). První ocení začínající a pohodlnější uživatelé, druhé ocení lidé, kteří ví co a jak a chtějí mít plnou kontrolu nad kódem.

Foto/Video galerie
Ukázat někomu fotky z dovolené nebo video z oslavy narozenin byl dřív větší problém, než tomu je dneska. Fotky se musely posílat mailem, nebo nahrávat někam na vlastní stránky. První možnost často narazila na omezení velikosti příloh na mailových serverech, druhá znamenala mít nějaký software, který za nás vytvoří galerii. S video obsahem to bylo ještě horší.
Naštěstí ani jedno není dnes takto komplikované. Existuje totiž řada webových galerií, které slouží právě k tomu, aby na nich kdokoliv mohl prezentovat svoji audiovizuální tvorbu. Světově nejznámější jsou asi galerie provozované v současné době Googlem: galerie Picasa sloužící k prezentaci fotek a YouTube, který umožňuje online přehrávání videa. Obě mají poměrně propracované možnosti, jak do nich své fotky nahrávat. Pro Picasu existuje samostatná aplikace, ale i například plugin do macovského správce fotek iPhoto, díky kterému se cesta fotek z foťáku na web skládá ze tří kliknutí – import do počítače, výběr fotografí, export na web. Mít své fotky online pak není žádný problém.
YouTube má sice v posledních verzích iMovie od Apple také svoje tlačítko, nicméně u něj je velmi jednoduchá a pohodlná manipulace s videoklipy i přes webové rozhraní – opět platí, že mezi pořízením videa a jeho prezentací na webu je jen několik málo kroků. A tak můžete během pár minut dát na web video, třeba o tom, jak želva konzumuje list zelí, ukázat místo, kde bydlíte nebo jak funguje kapesní vyhřívací sáček.

Sociální sítě
Sociální (společenské) sítě nejsou ani tak o tvorbě nějakého obsahu, jako spíš o propojování lidí. Poslední dobou jejich používání stále roste, dneska už mají stovky milionů spokojených uživatelů. Osobně používám tyto:
Facebook vznikl před několika lety jako projekt, který měl umožnit studentům Harvardu zůstat v kontaktu i poté, co opustí školu. Mezitím se proměnil v síť lidí, která má necelých 200 milionů registrovaných uživatelů. V podstatě jde o to, že každý uživatel může najít a shromáždit své známé, kamarády a přátele a sledovat vše co zveřejňují o svém životě. Zároveň pochopitelně může stejným způsobem získat přátele nové. Facebook sdružuje mnoho webových služeb pod jednu hlavičku – najdeme tam online hry, fotogalerie, chat a další. Vše je ale vztaženo v sociálním kontextu – tedy orientované na přátele, které máte ve svém seznamu. Svůj profil mám několik málo dní, což je zřejmě dobře, protože Facebook prošel změnou GUI, se kterou se většina uživatelů nemůže smířit, nicméně mně jako nováčkovi toto rozhraní plně vyhovuje.
Twitter je založen na ještě jednodušší myšlence než Facebook. Mottem je „sdělte světu, co právě děláte ve 140 znacích“. Tato myšlenka, jakkoliv se může zdát opravdu jednoduchá, se ukázala být naopak jako velmi silná. Twitter roste rychleji než Facebook a Facebook se mu poslední dobou snaží přiblížit, jak se jen dá. I zde můžeme vytvořit seznam přátel, jejichž zprávy chceme odebírat, nicméně pokud to výslovně nezakážeme, pak naše stočtyřicetiznakové texty vidí každý. Lze se tak dozvědět spoustu nového, zajímavé je vždy „nahuštění názorů“ v době nějaké probíhající významné události (např. volba US prezidenta atd.).Twitter mi před dvěma lety ukázal Poke a od té doby jsem zveřejnil přidal 1010 zpráv (zpráva o tom, že vznikl tento článek bude 1011). Můžu se tak v podstatě podívat dva roky zpět do historie na každý den a zjistit, co jsem dělal nejen já, ale i moji přátelé a vlastně i celý svět.
Last.FM je sociální síť zaměřená na hudbu. V propojení s vaším počítačovým přehrávačem hudby umí sledovat, jakou hudbu posloucháte vy a vaši přátelé, které si přidáte do seznamu a na základě tohoto sledování nabízet hudbu, která by se vám mohla líbít, protože se líbí vašim přátelům, lidem kteří poslouchaji stejnou hudbu jako vy, lidem kteří bydlí na stejném místě jako vy atd. Na mém profilu můžete třeba snadno zjistit, že opravdu poslední dva dny ujíždím na Taio Byte od skvělého hudebníka jménem Factor6. Navíc s použitím dobrého software lze Last.FM použít jako zdroj obrázků obalů alb nebo textů písní.

To je k dnešnímu tématu vše. Na některé další sektory Webu 2.0 se můžeme podívat někdy příště. Jen tak mimochodem, co používáte vy?