Můj první Linux
Nedávno jsem přemýšlel nad tím, jak je to dlouho, co jsem objevil kouzlo UNIXu. Odpověď na tuto otázku je jednoduchá – na první zážitky se nezapomíná a můj první byl RedHat Linux 6.1. I když jsem ještě řadu let bootoval více do Windows než do Linuxu, dneska si už neumím představit, že bych na svém desktopu/laptopu používal primárně něco jiného než UNIX-like systém, zvláště pak jakékoliv pseudo z dílen redmontských ještírků.
RedHat 6.1 jsem si koupil v jindřichohradeckém knihkupectví někdy v roce 1999 za cenu kolem 200Kč a popravdě to byl můj první legální operační systém. Přibalenou brožuru jsem přečetl ješte cestou autobusem a odpoledne už se dal do likvidace svého domácího PC. Měl jsem tehdy doma skládané PC s procesorem AMD K6-II na frekvenci 400MHz, k tomu 64MB RAM a 4.3GB hard disk. Windows 98, které jsem tedy provozoval jako hlavní operační systém šly do kytek, protože prostředky k bezbolestnému rozdělování disku jsem tehdy žádné neměl. První ouha přišlo velmi rychle. Grafická karta nebyla RedHatem podporována a tak jsem během několika dní sehnal jinou. Systém byl nainstalován, na jiném oddílu stále trůnily Windows a když jsem o dva roky později kupoval jiné PC, měl jsem už za sebou celkem dost uživatelských zkušeností.
Když jsem při stěhování z Hájů do Kbel dělal standardní probírání CD za účelem vyhazovu zbytečností (rok předtím jsem vyhodil při příležitosti stěhování nějakých 30 přebytečných placek), narazil jsem i na CD s RedHatem. Zub času stejně jako zuby ostrých předmětů, se kterými za deset let přišlo médium do styku způsobilo jeho totální nečitelnost, vlnu nostalgie ale naopak vybudil na maximum. Netrvalo ani půl roku a sehnal jsem obraz tohoto instalačního disku a během dalšího měsíce jsem si našel čas nainstalovat ho do VirtualPC a pořádně se jím probrat.
Instalace RedHatu byla už v roce 1999 na slušné úrovni. Ne, že bych si myslel, že operační systém má instalovat obyčejný uživatel, ale pokud bych tuto možnost na chvíli připustil, pak instalátor už nemůže být přímočařejší. Příjemnost prostředí instalačního programu si nijak nezadala s konkurencí v podobě instalátoru Windows 98. RedHat byl jednou z prvních distribucí, která byla zacílená právě na obyčejné lidi (byť trochu počítačově gramotnější) a tak už před deseti lety byla jeho velká část kompletně přeložená do češtiny (škoda, že třeba o Mac OS X tohle nemůžeme říct ani dneska).
Veškerá instalační věda spočívá ve výberu klávesnice, myši, typu instalace (KDE, GNOME, Server, Custom), rozdělení disku (automatická volba ve VirtualPC nad prázdným diskem proběhla opravdu automaticky), nastavení sítě a časového pásma a vytvoření uživatelského účtu.
Pokud instalujete grafickou pracovní stanici, je posledním krokem nastavení rozlišení pro X Window System.
Pak už se instalují jednotlivé balíčky. Nejdříve mi instalátor tvrdil, že bude tento proces trvat 1h 26min, ale nakonec to zkrátil na 40 minut. Poté následoval restart a systém už bootuje až do grafického přihlášení.
GNOME mám v paměti jako naprosto příšerného správce plochy a proto jsem při instalaci zvolil KDE. Dneska už bych nic takového neudělal, GNOME za těch deset let prošlo takovým vývojem, že pomalé a rozvleklé KDE nechává někde hluboko za sebou. Jak jsem později zjistil, nainstalovalo se beztak i GNOME, protože mezi balíčky nezbytné pro běh programů využívajících GTK patří i GNOME. To je prostě úděl systémů s nedostatečnou granularitou balíků.
Na samotném KDE se toho dodnes vzhledově moc nezměnilo – na první pohled je jasná vzhledová inspirace Workplace Shellem z OS/2, stejně jako Explorerem z Windows.
Doba ale pokročila zejména v Internetových technologiích. Ani se tomu nechce věřit, ale před deseti, jedenácti lety byl Netscape Navigator ješte celkem použitelný prohlížeč, i když vrchol svojí slávy měl už prokazatelně za sebou.
Z bundlovaných aplikací zmíním snad jen GIMP. Už v roce 1999 to byl skvěle použitelný grafický editor, zejména pro začínající webové designery. Zvláště výsledky script-fu generátoru log jsme na přelomu tisíciletí mohli vidět doslova na každém webu, který nedělal uživatel Windows. Každopádně mám ale pocit, že GUI GIMPu jde od té doby jen a jen dolů. Nejdříve se menu zobrazovalo pouze pravým tlačítkem, poté se ocitlo na vrcholku okna s obrázkem a dneska už GIMP převzal z Photoshopu i to přiblblé hlavní okno.
To je z mého nostalgického vzpomínání všechno. Jasně si pamatuju tu atmosféru nového a nevyzkoušeného, když jsem systém poprvé instaloval a pak se jím začal probírat.Bohužel stejně jako všude jinde i tady vidím, že vývoj přináší spíš sestupnou tendenci – KDE4 se od použitelnosti definitivně přiklonilo k vistovosti, GIMP se snaží být Photoshopem a vrcholem je, když jsem včera zjistil, že neexistuje aktuální linuxová distribuce, kterou by bylo možné nainstalovat jen s použitím sítě a diskety. Budoucnost asi už začala...
Kompletní fotogalerii najdete samozřejmě tady.
Komentáře
[1] (F6 ) Vloženo 30.03.2010, 12:34:12
Pamatuju jeste na RH 4 uplne bez GUI instalatoru. Sam jsem pak kupoval RH 5, asi za 140Kc v knihkupectvi na Vaclavaku.[2] (pol ) Vloženo 30.03.2010, 13:16:25
nuz, vsetko sa vyvija, tak ani diskety uz dnes nikto nepotrebuje. bootuj zo siete ;-)[3] (Diagon Swarm - WWW) Vloženo 30.03.2010, 13:31:03
KDE2 jsem měl moc rád. Už při přechodu na KDE3 jsem byl skeptický z myšlenek, kam se vývoj asi posune. Nakonec jsem měl pravdu a používat KDE4 jsem vydržel asi 3 minuty (tj. do prvního pádu některé z komponent). V dnešních linuxových distribucích mi něco jako KDE2 chybí.[4] (MartensPh - Mail ) Vloženo 30.03.2010, 13:45:40
To zas na mne dýchla nostalgie, ale začínal jsem s RH5 a KDE, to se mi líbilo. Pokud si pamatuju, bylo to stabilní a rychlý, příkazová řádka byla stále v permanenci, jakož i kompilování se zadržovaným dechem, zda to někde nehodí chybu.[5]To byly časy... (nula - WWW) Vloženo 30.03.2010, 19:23:06
Jojo, starý RedHat. První Linux, který jsem nainstaloval, byl RedHat 5.0 z cédéčka, které se prodávalo ke knížce "Používáme Linux". To mohl být tak rok 1998. No a RedHat řady 6.x (6.0 tuším) byl první, který jsem používal jako hlavní systém. To už mi konečně fungoval zvuk, víceméně i čeština a tak vůbec. Na ten grafický instalátor si pamatuji velmi dobře - příšerně blikajících 640x480 vypadalo na 19" dost hrozně, tak jsem se pak už snažil instalovat zásadně pomocí starého textového instalátoru.
Jinak s RedHatem jsem skončil na 6.2 - řada 7 mě nějak neoslovila, zdálo se mi to pomalé, objevily se potíže s kompatibilitou HW, tak jsem na cca 6 let přešel na Slackware. Dneska mám Debian/Ubuntu (to na notebooku). A taky IRIX a MacOS X, ovšem ty jen doma v "muzeu".
Pokud jde o grafické prostředí, tak to bylo FVWM95 -> KDE 1.0-1.1 -> WindowMaker (a chvílemi GNOME 1) -> FVWM 1.24 -> FVWM 2 (a v práci mám GNOME, není tak provokativní jako FVWM).
[6]To MartensPh (Diagon Swarm - WWW) Vloženo 30.03.2010, 20:46:45
"bylo to stabilní a rychlý, příkazová řádka byla stále v permanenci"
...a to se mi právě líbilo. Dnešní velké Linuxové distribuce mi připadají pomalejší než Windows (7) a každá verze má několik chyb v těch nejzákladnějších programech (každá jinde). Teď už jsem došel do fáze, že za jediný použitelný UNIX-like systém pro běžné počítače považuju Mac OS X.
[7] ( ) Vloženo 30.03.2010, 22:18:28
Taky jsem s Linuxem začínal v té době, konkrétně v roce 1997 jsem na PC 486 vyzkoušel miniaturní Monkey Linux a od roku 1998 používal v práci výhradně Red Hat od verze 5.0 a asi od roku 2000 Debian od verze 2.2. Zajímavé je, že Windows jsem nikdy na žádném svém počítači doma ani v práci neměl, Atari ST nebo Amigu také ne a Macintosh až později, takže Linux je vlastně mým prvním systémem s grafickým rozhraním. Z unixových systémů se mi dnes dobře pracuje i s IRIXem 6.5.22, jen je pro něj bohužel málo programů. Kupodivu mi moc nesedl Mac OS X (mám verzi 10.3.9), lépe se mi pracuje se starým Mac OS 7.5.5.
Art
[8] (melsoft - Mail ) Vloženo 31.03.2010, 11:48:50
Ten článek mi připomněl,že jsem také zkoušel instalovat RH 6.x. CD bylo z nějakého časopisu asi CHIPu? Bohužel dokumentace skromná, tudíž jsem tenkrát příliš neuspěl. Časem jsem se k linuxu vrátil díky SuSe ale pořád mně něco nevyhovovalo (mj. KDE - pořád mi nějak připomíná Windows). S nástupem Ubuntu (používám od 5.04) jsem zjistil, že Windows už k životu nepotřebuju a když to jinak nejde (v práci) tak okamžitě instaluju Firefoxe, gedit, MPlayer, GIMP a OO a další aplikace, na které jsem si už zvyknul. Taky mi vyhovuje GNOME (nekamenovat - je to můj osobní dojem a názor a nikomu to nevnucuju).
Bohužel život nejde jen dopředu, takže když jsem zjistil, že 9.04 je s intelí grafarnou skoro nepoužitelné, v 9.10 mi nechodí CDMA, DVB-T tuner a některá zpříjemnění mého života byla vypuštěna, (ne, že bych si to neuměl "opatchovat" ale už jsem si odvyknul strávit po instalaci pár dní dodělávkami) jsem na vážkách jestli Ubuntu i dále využívat. Vývojáři to ženou moc dopředu (podle mě zbytečně, vždyť o nic nejde) a výsledek se tak nějak kazí. Začínam pošilhávat po Debianu a jestli Lucid Lynx zanechá stejný dojem jako předchozí dvě vydání, tak už to nebude jen downgrade na 8.04 (IMHO nejméně problémové vydání Ubuntu vůbec) ale přechod na Lenny.
Nemlaťte mě, vím že moc kecám a částečně od tématu ale nějak jsem si nemohl pomoct.
[9]diskety (Logout - WWW) Vloženo 31.03.2010, 12:35:36
to pol: System, ktery se profiluje ze bezi na i386 a lepsim a neni ho na i386 jak nabootovat pro instalaci na pevny disk je spatny. Vyvojari by to meli dustojne zabalit a jit delat neco uzitecnejsiho.[10]mala distra (Logout - WWW) Vloženo 31.03.2010, 12:37:07
to Art: ja jsem uspesne pouzival Brutalware/Brutusware, ktere tusim ze tri disket poskytovalo komplet funkcni prostredi a dalo se hodit i na dosovy oddil a spoustet loadlinem. krasna doba...[11]i386 (Diagon Swarm - WWW) Vloženo 31.03.2010, 13:08:20
1) Je naprosto zřejmé, že i386 je zde bráno jen jako nutný základ pro procesor. Nejde přece jen o 386 - jasně to říká, že na libovolném 32bit x86 ten debian prostě pojede.
2) Proč by to nešlo na 386 nainstalovat? Stačí použít disketu, která umožní boot z optické mechaniky. Na to stačí chvilka googlení. Způsobů připojení optické mechaniky je hromada.
Diskety dnes prostě jsou okrajovou záležitostí a je to jako se vším - čím více jde o okrajovou záležitost, tím větší to vyžaduje po uživately schopností. To jen ta majorita má výhodu, že má všechno na jedno kliknutí.
[12]to Swarm (Logout - WWW) Vloženo 31.03.2010, 13:56:37
Debian je prelozeny pro 386ku, spousta distribuci je pro i686, u tech bych to chapal. Proste nema smysl delat system prekladat pro 3/4-86, ktere bootovat z CD neumely, nebo jen velmi zridka.
Pokud takova disketa neni soucasti te distribuce, pak je to strasny opruz, zvlast kdyz v predchozi verzi jeste byla. Od verze 2.6 je kernel strasny moloch, ktery pisou prasata a proto tak narusta. I pres to mohli udelat bootovaci disketu, neudelali ergo je to k nicemu.
NetBSD takovou disketu obsahuje, takze vyhrava.
Samozrejme ze to neplanuju instalovat z disket, ale kdyz v notebooku nic nez floppy neni a zadny dalsi konektor kterym bych jine medium pripojil notes taky neobsahuje, tak je jedinym moznym zpusobem netinstall. A ten uz vyzaduje konkretni verzovani, takze musi byt z konkretni verze Debiana. Cili pouzit disketu z jine verze by byl nasobne vetsi opruz.
[13] (nula - WWW) Vloženo 31.03.2010, 20:22:43
Art: ten IRIX je (pořád) na SGI Indy? Jak je to s češtinou (vkládání znaků)?
Já používám SGI O2 a prozatím nedostatek programů nepociťuji.
[14]RH 7.0 (Vykook - Mail - WWW) Vloženo 31.03.2010, 22:34:25
To ja zacinal na RedHatu 7.0, ale ten mi moc nevydrzel a vratil se k Windows, trvale jsem zbehnul az s Mandrakem 9.0 z ktereho jsem vzapeti zmigroval na Slacka a dalsi distra, nez jsem to skrz FreeBSD vzal na OS X, kde jsem ted.[15] ( ) Vloženo 31.03.2010, 22:46:20
Ano, ten IRIX 6.5.22 mám na Indym (R5000SC/180, 256 MB RAM, grafika XL-24), je to poslední verze, která tam funguje. Nejnovější verze je sice 6.5.30, ale ještě jsem se nesetkal s programem, který by vyžadoval novější než 6.5.21. Pokud jde o češtinu, přímo v základním systému je podporována klávesnice a znaky, ale zatím jsem tam trochu překvapivě nic česky nepsal, i když už Indyho používám dlouho (potřeboval jsem tam psát jen anglicky a francouzsky). Maximálně jsem v textovém editoru zobrazoval český text, překládal něco hotového českého TeXem, prohlížel poštu přes SSH, nebo četl na Internetu (ve Firefoxu). Ale je fakt, že bych to měl trochu prozkoumat, kdybych to někdy potřeboval.
K těm programům -- například mi tam chybí novější verze Inkscape a Scribusu a různé další věci známé např. z Linuxu, a připadá mi, že nikdo nemá zájem nebo čas se o tyto věci postarat a někde vystavit přeložené instalační balíky.
Art
[16]ad [9] (pol ) Vloženo 01.04.2010, 07:51:34
pokial je pre teba jedina moznost na svete disketa, tak to teda potom jednoducho nejde...[17]ad12 (rasva ) Vloženo 02.04.2010, 11:51:28
Jeste porad se da ten disk vykuchat a nainstalovat ten Linux na jine masine. Potom pripadne upravit par konfiguraku a hotovo. Delal jsem to tak mnohokrat.[18] (nula - WWW) Vloženo 03.04.2010, 10:10:01
Art: Mě se na totiž IRIXu nikdy nepodařilo psát česky jen pomocí systémové podpory, vždy jen pomocí uživatelské klávesnice ve GVimu (což používám naprosto běžně a ve skutečnosti mi to úplně stačí).
S Inkscape mám minimum zkušeností, ale vždy se mi jevil jako velmi pomalý program i na mnohem rychlejších počítačích než je O2 (nemluvě už o SGI Indy), takže se ani nedivím, že se o to nikdo nepokouší.
Ostatně se mo zdá, že dost někdejších domácích uživatelů IRIXu přešlo buď na Linux nebo na Mac OS X, včetně lidí, kteří dříve takové programy na IRIX portovali (a asi je i sami používali).
[19] ( ) Vloženo 04.04.2010, 02:34:07
[20]to 19 (Logout - WWW) Vloženo 04.04.2010, 12:52:56
a vypada to snad jako aktualni debian?[21] ( ) Vloženo 04.04.2010, 18:13:39
nuz ano, je to etch, ktory je este stale oldstable a nie je obsolete. mozno by stacilo nainstalovat uplne zakladny system z etch-u a nasledne upgradnut na lenny.
nedalo mi to ale, tak som tieto obrazy diskiet dal do virtualboxu a vyrobil novu prazdnu virtualnu masinu.
nakoniec sa mi podarilo nainstalovat lennyho aj bez instalacie etchu a nasledneho upgrade, ale nebolo to vobec strightforward ako bezna instalacia.
prve co treba urobit je, nebootovat nie do standard, ale do expert modu. v nom potom pri vybere mirroru ponukne aj vyber releasu distribucie (aj ked nie menami lenny, etch, ale stable, testing, unstable.. takze momentalne stable znamena lenny a nie etch). dalsia vec bola ze ked som neloadol drive z diskety oznacenej cdrom, kernel nevidel disk a zasa, ked som loadol cdrom drivre, pridal do menu detekciu cdromky a ta zlyhavala (mozno keby som nemal ziadnu cdromku.. ja som len nedal ziadne medium do virtualnej cdrom).
takze som musel upravit disketu s oznacenim cd-drivers, zmazal som z nej baliky, ktore sa napadne podobali na baliky suvisiace s cdrom (mozno nebolo treba vsetky mazat). nasledne som to upravil aj v textaku udeb_include, ktory je pribaleny na tej diskete. tuto zmenu som robil priamo z instalacneho prostredia (ALT+"->" som sa prepol do dalsej konzoly namountoval disketu a editorom nano zeditoval ten textak a pomocou rm som zmazal nepotrebne subory), potom reboot a uz sa nesnazil detekovat cd.
dalsia vec bola ze pocas konfiguracie instalatora vyhlasil ze sa mu nepodarilo loadnut nejake moduly lebo pravdepodobne instalujem iny ako predpokladany kernel, alebo nieco podobne. tak som to len odklepol, ze som si toho vedomy. pri zaciatku partitionovania vyhlasil ze kernel nevie lvm, aby som s tym ratal, takze toto pravdepodobne bol dosledok predchadzajuceho upozornenia. druha vec bola, ze sa mu nejako nedarilo primountovat rootparticiu (po vytvoreni) ako ext3 a bolo teda treba nastavit ext2 (nasledne po instalacii by mohlo ist cez tune2fs skonvertovat na ext3).
po instalacii bolo v menu grubu treba zmenit parameter root= kernelu na root=/dev/hda1. dalsia vec, ktoru som si po nabootovani vsimol bola, ze v /etc/fstab nebol ani jeden zaznam, takze aj floppy som musel mountovat pod rootom.
rozmyslam ci bolo este nieco co bolo treba rucne riesit alebo nenastavit default. pravdu povediac som potom popri instalacii robil ine veci, takze uz ani neviem ;]
kazdopadne, tento prispevok pisem na cerstvo nainstalovanom lenny pouzitim diskiet z uvedenej URL.
verim, ze teraz vsetci budu namietat, ze ktory bezny uzivatel by zvladol takuto instalaciu. suhlasim, ale moja protiotazka je, ze ktory bezny uzivatel by si instaloval linux na stroj, ktory ma len floppy a nema ani cdrom a ani usb? ;]
[22] ( ) Vloženo 06.04.2010, 14:42:14
To nula: Dnes jsem se k tomu na chvíli dostal, tak jsem v IRIXu jen narychlo vyzkoušel (používám Bash):
export LC_ALL=cs_CZ
setxkbmap=cs
nedit -fn -*-fixed-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-iso8859-2
A šlo mi normálně psát česky s českými znaky. To samé v Midnight Commanderu. Dál jsem to zatím nezkoušel.
Art
Všechna pole jsou nepovinná.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře komerčního a urážlivého charakteru budou smazány, stejně jako takové, které se mi prostě znelíbí.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře komerčního a urážlivého charakteru budou smazány, stejně jako takové, které se mi prostě znelíbí.