My Spectristi to máme složité. Vlastníme nejlepší osmibitový počítač historie a tak se můžeme všem ostatním platformám smát a často to také děláme. Prostě – no Atari, no Commodore, no problem.

Strýček Clive ale nezajistil našemu ZX Spectru důstojné šesnáctibitové pokračování. Pravda, Sinclair QL strčí všechny ostatní platformy do kapsy, to vám potvrdí všichni tři jeho aktivní uživatelé. Sinclair Research šel ale do prodeje dřív, než se tahle platforma stačila uchytit, prosadit a rozšířit a Amstrad coby nový majitel ji pohřbil definitivně.

Mezi šesnáctibity je třeba vybírat jinde. Od počátku věků je tu souboj Atari ST versus Commodore Amiga. Pro mě instinktivně vždycky vedlo ST: málo zákaznických čipů, efekty jsou spíše dílem codera, než hardware a zvukový čip jako by spectráckému AY-3-8912 z křemíku vypadl. I barvičky jsou takové lepší.



Když jsem tedy na blešáku na Kolbence viděl Atari 1040 STE za pouhých pět stovek, nešlo odolat. Stav prvotřídní, typické zažloutnutí není prakticky viditelné. K tomu 2MB RAM, doplnitelné až na 4MB. Jako příslušenství pouze myška, originál monitor a harddisk jsem nekupoval, protože už tak mám problémy s místem.



Německý operační systém TOS je sice nepříjemný, ale v geografických souvislostech naprosto normální. Brzy bude vyměnen za TOS český, se kterým bude o mnoho více legrace.



Už několik let se mi v šuplíku válí SatanDisk – interface umožňující připojení SD karty coby ACSI disku. Celkem uspokojivě jsem rozchodil ovladač od P.Putnika, který sice prozatím při každém startu musím zavést z diskety, ale jinak mě nijak neomezuje.

Teď mě čeká procházení software, her a demotvorby. Je toho všude spousta, fakt že stačí ze SatanDisku vytáhnout kartu, připojit ji do čtečky a nasypat na ní software vše velmi usnadňuje.

Na závěr malá ukázka – demo Another Kid Story. Nahráno pomocí EasyCAP na PowerMacu G5. Přeji dobrý obraz a čistý zvuk.