Tak to je on: můj jetelový hrnek na kávu. Původně ani nebyl určen na kávu, patří k němu totiž porcelánové sítko a poklička, což jsou typicky čajíčkářské propriety. Nikdy jsem je ale nepoužil a už ani nevím, kde je jim teď konec – během nejrůznějších stěhování jsem o jejich lokaci ztratil přehled.

On samotný ale přežívá celé moje pražské putování (Podolí -> Jižní město -> Holešovice -> Budějovická -> Háje -> Kbely) od roku 2003 až po dnešní ráno. Domácí snídani si prostě neumím představit bez teplého, kofeinového, cukrem a mlékem vylepšeného nápoje umístěného právě do tohoto hrnku. Doufám, že nás společných snídaní čeká ještě hodně.