Přinesl jsem Amigu domů. Je sice trochu více žlutá, než si ji pamatuju, ale to je jen kosmetická drobnost. Na druhé zapnutí naskočila známá animace KickStartu 3.0 požadující disketu se systémem a já zjistil že nic takového nemám. Začalo téměř celodenní snové čipové pseudopeklo. Jak dopadlo?Začněme hezky popořádku. Maminko, tatínku – to je ona. Přítelkyně 600.
Na svůj věk vypadá dosti zašle, mám starší výpočetní exempláře v mnohem lepší kondici. Na počítač, který původně nekdo našel v kontejneru to ale není tak zlé – při nejbližší příležitosti ji nechám projít omlazující kúrou Retrobrite a zároveň zkusím nahřátým nožem srovnat tři výstupky ve spodní části způsobené tím, že někdo kdysi použil při šroubování příliš dlouhé šrouby.
Jakkoliv vypadá ošklivě zvenku, podívat se dovnitř je radost. Místo KickStart ROM 2.0 tam totiž najdeme elegantní modul od samotného HW guru Zilogatora, který umožňuje přepínat mezi KickStart 1.3 (Amiga 500) a KickStart 3.0 (Amiga 1200) a tím dosáhnout poměrně široké kompatibility všeho se vším.
Rozšiřující slot je obsazen modulem A601, který přináší další 1MB Chip RAM a podle všeho i baterií zálohované hodiny (baterie bude asi mrtvá, modul je v několika místech zaplombován, co nevidět ho rozeberu a podívám se na to).
Díky tomu, že Amiga od samotného počátku měla kvalitní sadu čipů řešících za procesor nejrůznější grafické, zvukové a datové operace (dneska bychom to nazvali akcelerací), dělí se pamět na několik segmentů:
- Chip RAM je pamět, do které může přistupovat procesor i čipy, z čehož plyne, že jsou v ní zároveň grafická a zvuková data i programy. Pokud si nastavíme v systému více barev nebo větší rozlišení, zůstane nám méně paměti pro spouštěný software a naopak. Každá Amiga má nějakou Chip RAM, bez ní nemůže fungovat. Pokud je mi známo, je tato paměť limitována velikostí 2MB, nad tuto kapacitu už neumí čipy adresovat.
- Fast RAM je paměť, v níž se již procesoru čipy do cesty nepletou, a proto v ní může pracovat rychleji. Jsou v ní jen programy a Amiga ji vlastně ke své základní činnosti nepotřebuje. Na Amize 600 se dá Fast RAM připojit pouze pomocí PCMCIA SRAM modulu a její maximální velikost je 4MB. Jiné Amigy mají jiné limity, většinou jsou tyto limity překonány pomocí turbokaret, které přidávají právě Fast RAM.
- Slow RAM je paměť, která existuje jen proto, aby to bylo zajímavější. Jedná se o paměťové rozšíření původní Amigy 500, která měla slot pro osazení až 1MB RAM. Tato paměť byla v systému označena jako Fast RAM, takže do ní nemohly přistupovat čipy. Byla nicméně fyzicky připojena na grafickou sběrnici, takže byla stejně zpomalena jako Chip RAM. Amiga 600 ji nemá, takže se nemá cenu jí dále zabývat.
Dva megabyte Chip RAM nejsou mnoho pro žádnou náročnou práci, ale na druhou stranu je to rozhodně více než megabyte jeden.
Amiga 600 má interní ATA řadič, na který lze připojit 2.5″ notebookový IDE disk. Skoro se člověku chce divit, že s PCMCIA slotem, notebookovým IDE řadičem a příkonem zdroje 23W neudělali z Amigy 600 notebook, její kompaktní rozměry k tomu přímo vybízí. Prozatím jsem do šestistovky strčil starší 800MB disk od Seagate, který jsem vykanibalizoval z nefunkčního notebooku od Aceru.
Instalace Amiga OS 3.1
Máme Amigu a v ní disk, ovšem není na něm systém. Nemáme systémové diskety, pouze jejich obrazy. Obrazy disket se dají na reálné diskety zapsat jen na Amize (nebo v PC pomocí speciálního řadiče, který nemám), k tomu je ale třeba mít v Amize funkční systém. Kruh uzavřen, problém nevyřešen. Jak na to? V den, kdy jsem Amigu přinesl domů jsem nad tím usilovně přemýšlel dlouho do noci a řešení mě napadlo až po usnutí, zdálo se mi jednoduše ve snu.
Normálním lidem se zdají normální věci, mně se zdálo o tom, že si na své (dříve dřevěné) PC instaluju Windows, v nich spouštím emulátor WinUAE a v něm připojím do emulované Amigy 600 skutečný disk. Na tento skutečný disk pak už nebude problém nainstalovat systém z obrazů disket. Učinil jsem tedy tak, vyhrabal v krabici jeden celkem prázdný pevný disk, v čerstvě nainstalované 30-denní zkušební verzi Windows XP SP3 několik hodin upgradoval Direct X na verzi požadovanou emulátorem WinUAE a zkusil zrealizovat snový postup.
Z obrazů instalačních disket nabootovala virtuální Amiga a k mému překvapení skutečně nástroj pro tvorbu oddílů našel pevný disk a umožnil mi na něm založit diskové oddíly.
Na doporučení z komentářů jsem znovu provedl rozdělení disku s tím, že jsem pojmenoval oddíly DH0 a DH1, z důvodu kompatibility se softwarem, který by mohl takto pojmenované oddíly hledat.
Formátování trvalo ve výsledku několik hodin. Nevím přesně proč – Athlon se celkem flákal, emulace ho zatěžovala na nějakých 20%, disk nemá nijak zásadně velkou kapacitu, zřejmě nějaké limitující nastavení emulátoru, které jsem přehlédl.
Formát jsem tentokrát provedl pomocí QuickFormatu a opravdu netrval ani minutu i pro větší z oddílů. S vytvořenými a naformátovanými oddíly jsem už mohl spustit instalátor a dostat se tak k tomu, oč mi od počátku šlo – k instalaci systému.
Stejně jako v ostatních civilizovaných systémech (nabízí se srovnání třeba s Mac OS) se i instalace Amiga OS provádí z již nabootovaného systému pomocí k tomu určeného programu. Je to celkem kontrast vůči instalaci Windows XP, kterou jsem prováděl jen o několik hodin dříve. I když jsou o nějakých 10 let novější, stále mají speciální bootovaný instalátor, který je příjemný a civilizovaný jako smrt rozsekáním. Nejsem v oboru instalace tohoto systému žádný nováček a proto jsem to instalátoru hned z počátku přiznal a nechal ho udělat téměř všechna rozhodnutí za mě.
Amiga OS je proslulý mimo jiné tím možnostmi lokalizace. Jazykových variant jde nainstalovat více zároveň (asi jako u Mac OS X), uživatel si pak sestaví seznam preferovaných jazyků a systém podle tohoto seznamu poskytuje aplikacím vhodné verze textových řetězců pro zobrazení. Čeština v seznamu originálních lokalizací chybí, ale chybí třeba i v roce 2011 u Mac OS X, takže se vlastně nic neděje. Doinstalovat by měla jít samostatně později.
Nastala několik minut trvající virtuální diskotéka, během níž se ve čtyřech nereálných mechanikách prostřídalo šest neexistujících disket a systém byl nainstalován. Zkusil jsem jej nejdřív nabootovat v emulátoru a když jsem ověřil, že vše funguje přehodil jsem disk zpět do reálné Amigy.
Světe, div se! Workbench naskočil bez nejmenšího zaváhání. Pravděpodobně jsem o tomto postupu instalace četl kdysi kdesi nějaký článek, v bdělém stavu by se mi to ale nevybavilo. Ještě že máme všichni nějaké to podvědomí. První rande s Amigou 600 jsem tedy zakončil úspěšně. Teď čeká ještě jedno přehození disku do PC a překopírování software pro přenos dat mezi Amigou a PC.
A pak už přijde na řadu seriozní testování toho, co Amiga 600 dokáže – testování software, který na ní běží. Volně dostupný je třeba na AmiNetu, ten bývalý komeční je i na jistém HotLine serveru. Myslím, že je toho přede mnou dost na dlouhé večery všech ročních období.
Všechny fotky hardware najdete pohromadě na Flickru, screenshoty jsou pak shromážděný v této galerii.
Jen takova poznamka, disky je zvykle na Amize v HDToolBoxu nazyvat DH0: az DHx:, tedy prepsat puvodni oznaceni, ktere si HDTB sam vymysli. Ty tam koukam mas UDH0:.
(U)DH
Ma to pojmenovani pro me nejake dusledky? Stoji to za kompletni preinstalaci? Ci to lze prejmenovat bez ztraty dat?
formatovani disku
Pises nekolik hodin formatovani disku? Proc jsi nedal Quick format? Za par minut bys tam mel WB.
QuickFormat
to panprase: to je jednoduché, netušil jsem, že full bude trvat hodiny. Teď už to vím. 🙂
disky…
Jojo, DH0, DH1 atd. Pokud na to jde software skrze Volume (teda mimo tabulky a config disku), teda nazev napr. System nebo Work, tak je to sumak a najde to, ale dost taky prave hleda cestu napr. DH0:c/program, ehm, coz je treba dle myho dost error v Amikitu, kde je AK0: a jeste k tomu to jede v adresari widliho disku a nikoliv na HDF, ikdyz by to nemelo bejt moc rozdilny, tak znam nejmin 10 pripadu, kdy to je problem, defrag nemozny, zalohovani nemozne, serou se nazvy, flagy a taky znakove sady, neco napises na strane Amigy, kde to je korektni a widle zacnou jecet, udelaj nulovej soubor a podobne. V nastaveni pristupu na virtualni diskety klidne 800 procent rychlosti, narazil jsem akorat snad na jednu hru od Gremlinu, kde to chtelo 100 procent a beztak to bylo tim crackem. Udajne to chteji i nektery originalky, coz bejvala i ochrana, protoze jely kapku na jiny rychlosti, nakonec se stejne prolomilo vsechno.A fyzickej disk, jasne QuickFormat, ale i tak nechapu, co Te trvalo na 800 MB hadru cele hodiny, tohle je na hodne malo minut i s kontrolou. Protestuji proti tomu, ze ve FastRam jsou jenom programy, doufam, ze to nemyslis vazne,ukazu Ti bezny aplikace plny grafiky a zvuku, ktery nejedou pres AHI a porad je to na PALu, takze ne grafarna a cipka mi nespadne pod 1800 kB a nehrabne to na disk. A 2MB cipky neni strop, akorat to nikdy nezvedli, teoreticky muze byt cipka az 16 MB, ale o tom je zbytecne recnit, takova Amiga neni a zadna verze OS na to neni postavena. Na disku si pak jeste muzes nastavit maxtransfer a ve startovce si zvys buffery na diskova zarizeni, ktere budes pouzivat, vyplati se to, s tim maxtransferem to neprehanej, muze se Ti stat, ze prijdes o data, rozumne tedy. Pokud nechces mit chaos v cestinach, tak tam nech english, do jiste doby se jelo na Koi8, pak se preslo na Latin2, tomu odpovidaji pak taky fonty. A priste se zbav kosiku, akorat zdrzuje. Na Aminetu preji hodne stesti ve vyberu 🙂
Chip RAM
to poxoft: vycházím z oficialni i neoficialni vygooglitelne dokumentace, podle niz je jedina pamet kam muze sahat OCS/ECS/AGA ta ktera se nazyva Chip RAM a nikdy nikde nepresahla 2MB. V OS 3.5 a 3.9 je moznost softwarove tuhle hranici obejit, ale ne na Amize 600 a je to proste a jen trik – nekde se tam neco rychle kopirujepokud tomu tak neni a čipy můžou fyzicky sahat nekam nad 2MB a nekde se tak deje, prosim konkretni odkaz na vysvetleni, ukazani neni dukaz – muze se tak dit nejakym kopirovanim sem a tam mezi Fast RAM a Chip RAM.
jinými slovy.
jinými slovy, ve Fast RAM samozřejmě mohou být jakákoliv data, ale do čipů je musí kopírovat procesor přes Chip RAM, čipy si tam samy nesáhnou. věřím, že tu není nikdo, kdo by můj výklad pochopil tak, že ve Fast RAM může být jen spustitelný kód programu a ne jiná data. samozřejmě že grafická a zvuková data, pokud jsou částí programu jsou v ní taky.
znovu, lépe
Tak jsem nakonec přeci jen disk hodil znovu do PC a začal od začátku. Jak vidno ve změnách článku, QuickFormat skutečně trval chvilku a oddíly mám pojmenované DH0, DH1. Snad to bude teď kompatibilnější.
Dajrekt Iks
Nekolik hodin upgradoval DirectX na verzi potrebnou pro WinUAE? To byl asi vtip,ne? :)) Radove uz roky se na XP pouziva posledni verze DirectX 9.0c Retail,ktery je dnes v podstate uz nutnosti.Je to freeware,stazeni trva asi 10-20 min. a instalace ani ne minutu,reset neni nutny.WinUAE mam nainstalovany a funguje v poho.Ten kdo pouziva XP ma verzi 9.0c na 99.9% nainstalovanou,protoze je dnes pozadovana vsemi vyrobci softu.Jinak SP3 je v podstatě k nicemu,leta pouzivam SP2 a vse funguje tak jak ma,takze proc to menit.Jinak moc hezky clanek a super fotecky!
to petr klusal
vtip to rozhodne neni. stahl se mi z MS webu soubor dxupdate.exe, ktery si sam zacal stahovat updaty typu "August 2007" az "November 2010" a trvalo to par hodin, nez je stahl … prevazne proto, ze se prilis nesnazil, datovou linku vytezoval na par procent. nejsem Windows user, delam jen to, co mi samy Windows doporuci a doporucily mi toto.
dxupdate
Trochu mě překvapuje, že WinUAE potřebuje tyhle updaty DX ke svému chodu.Z toho stahování bych asi nedělal takové drama. Asi to bylo z nějakého důvodu přetížené. Na recenzovaných noteboocích se mi to snad vždy stahovalo stejným způsobem rychle.Naopak před dvěma měsíci jsem si užil pěknýho sr*ní, když jsem potřeboval updatnout svůj Mac přes jejich automatickou službu (a nakonec bylo jediné řešení přes ruční stáhnutí updatu z webu). Holt někdy se něco pokazí všude.
retrobrite
Taky bych mel svoji A600 omladit, ale to nesmim zapomenout koupit peroxid. A cekat na slunne dny 🙂 U A1200 jsem to jen zkousel a celkem se to povedlo.
Nevim presne, kterou verzi DX potrebuje, ale kvuli zobrazeni pres Direct3D je nutna 9.0c – tato volba je ve WinUAE uzivatelska, musi se zapnout a v adresari k tomu urcenych musi byt ty konfig soubory pro ovladac DX, pak se prepne zobrazeni do tohoto rezimu, cely se to dost zpomali, nicmene jsem to testoval treba na hre Jim Power a ty "paralaxy" se tak nejak priblizuji plynulemu scrolingu na realne amize. Beztak to ale nikdy nebude ono, protoze to proste neni 50 Hz. Onehda mi desne vadilo skubani ve hre DeathTrap, dal jsem stejny snimkovani tj. 60 snimku na 60 Hz a vida, jak to jelo, bohuzel vsechno rychlejs, ale nesekalo se to a nebyly zapnuty tyhle Direct drivery. Taky by me zajimalo, jestli ma DeathTrap nakej konec, Atari ST verze je vlastne stejna, akorat mene barev a jinak vypadaj zeleny priserky a vzdycky jsem skoncil v podzemi, to uz je level za peklem, neni peklo jako podzemi, tady hori ohen – zkratka se nedalo vyskocit na jeden stupinek a hotovo. Mozna autori nepocitali s nekonecnyma zivotama, protoze bez toho se snad neprojde ani prvni level. Krome toho tady mam jednu verzi, ktera se mi spustila i v pripade, ze jsem nestrcil (omylem) do WinUAE image ROMky. Drivejsi verze 1.x to uplne nehlidaly. Dopidil jsem se, ze to bylo z duvodu funkcnosti i na A1000, kde vlastne ROMka neni, rok vyroby tomu odpovida, ale jinak dost pekna hra na to, co se v tech letech delalo i na Amigu za sracky. Kdyz jsem potom dopidil, tak tam byla jeste jedna zajimava informace, ze amigacky ROMce si rika KickStart zcela mylne, protoze vlastni KickStart je zavadec 8kB dlouhy viz. z dob A1000, takze nazev KickStart ROM zahrnuje dve veci, da se rict, ze ROMka v tomto pripade nahradila jakousi virtualni DF1, aspon takto to bylo dokumentovano. Jsem zase odbocil …