Za jídlo, šaty a vzduch otročíme na programech z temných světů

Já a Amiga – zapleteni v síti

Chtěl jsem se po instalaci AmigaOS původně věnovat nějakému tomu běžnému softwaru jako jsou textové či grafické editory. Nakonec jsem byl ale zlákán připojením počítače do sítě sítí, psát si totiž můžu propiskou do sešitu a kreslit pastelkama na kus papíru…Na počátku 90. let byl v Evropě Internet stále ještě doménou převážně akademického světa. Není se tedy co divit, že TCP/IP stack pro Amigu nazvaný AmiTCP vznikl v roce 1993 coby školní projekt studentů helsinské techniky. Minimálním požadovaným systémem je Amiga OS 2.04, což znamená že TCP/IP stack běžel i na (v té době již doprodejové) Amize 600. A právě na ní jsem ho rozeběhal v kombinaci s 100mbit PCMCIA ethernet kartou, o čemž jste si mohli přečíst v této rychlovce.

Když ale ping pingá, co dále? Abych zůstal věrný atmosféře doby, rozhodl jsem se vyzkoušet pouze software spolupracující s AmiTCP 2.2, které se na Aminetu objevilo den před mými desátými narozeninami – 21.11.1993.


ncftp

FTP
Troufnu si říct, že ze všech dřevních protokolů je File Transfer Protocol jediný, který zůstal v masovém používání až do dnešní doby. Přímo balík AmiTCP obsahuje hned dva konzolové klienty – základní ftp a vylepšený ncftp (ukazuje například stav downloadu/uploadu souboru) a není tak problém dostat do Amigy jakýkoliv soubor bez použití fyzických médií.
AmiTCP obsahuje i klienta pro přístup ke sdíleným souborům přes sunovský protokol NFS, od verze 2 výše pak najdeme v balíku síťových programů i NFS server, takže je možné nasdílet disk z Amigy. Pro stahování souborů z Aminetu nebo práci na webových stránkách je ale FTP ideální a plně postačující.


telnet

Telnet
Telnetové BBS a talkery jsou dneska out a jejich funkcionalitu přebraly nejrůznější sociální sítě a jiné komunikační prostředky, v roce 1993 však byla křivka jejich oblíbenosti ve své vzestupné části. Telnet, který je opět obsažen přímo v balíku AmiTCP, zvládá připojení na mé oblíbené talkery naprosto bravurně. Jediné nastavení, které jsem musel změnit, jsou barvičky – mám Workbench přepnutý do dvoubarevného režimu, abych i při relativně velkém rozlišení měl hodně volné paměti, a tak bylo třeba i talker přepnout do režimu černé a bílé.


irc

IRC
Většině z vás není asi třeba Internet Relay Chat představovat. Od roku 1988, kdy byl spuštěn první server ve Finsku, toho IRC už docela hodně prožilo. Stalo se jedním z informačních kanálů první války v Perském zálivu, stalo se prakticky jediným informačním kanálem sovětského palácového převratu v roce 1991, stalo se skladištěm warezu, stalo se místem mnohahodinových debat na nejrůznější témata, stalo se místem seznámení mnoha lidí a přežilo i vlastní rozpad v roce 1996. I když asi v dlouhodobém měřítku svůj boj s moderníma webovinama prohraje, v současné době na něm stále ještě visí statisíce lidí každý večer.
Klient Grapevine, který se ve verzi 1.0 objevil na Amize v roce 1995 nemá nejmenší potíž s připojením na některý z přeživších českých serverů, přičemž v paměti aktivně zabere jen cca 250kB, takže zbývá docela dost místa na další práci.
Škoda, že si na tom IRCu není tak nějak s kým povídat. Proti době okolo roku 2000, kdy jsem na kanálech jako #z80 nebo #cs a dalších trávil každý večer hodiny a hodiny (a tak desítky a desítky korun z platu rodičů), je to dneska mrtvé a to je škoda.


Gopher

Gopher
A na závěr to nejlepší – Gopher. O tomto protokolu bude na blogu v nejbliží době ještě rozsáhlejší pokec, takže dnes jen stručně: Jedná se o současníka a konkurenta World Wide Webu a jak je patrné z toho, že tento článek čtete pomocí webového prohlížeče, nejedná se o vítěze. Než přišel Gopher nebo WWW, mohli jste si z Internetu stahovat textové soubory pomocí FTP protokolu a pak si je lokálně zobrazit a přečíst. To je sice pěkné, ale něco tomu chybí. Proto Gopher přišel s myšlenkou provázat tato data pomocí hierarchických menu. Pustíte klienta, zadáte adresu a zobrazí se vám textový obsah a/nebo textové menu odkazující na další obsah a/nebo další menu. Takto se můžete prokousávat informacemi tam a zpět. Postupem času se k čistému textu přidaly i nejrůznější formáty obrázků a dokonce i zvuk a Gopher získával na popularitě. Kdyby se v roce 1993 Minessotská univerzita poněkud hloupě nerozhodla zpoplatnit celý protokol, možná bychom dneska nebrouzdali webem, ale právě Gopherem.

Gopher

Rozhodně jste ale Gopherem mohli brouzdat v roce 1994, kdy vyšel gopherovský klient pro Amiga OS nazvaný prostě a jednoduše Gopher. Způsob fungování tohoto klienta si zasluhuje několik vět.
Amiga OS od verze 2.1 obsahuje hypertextový prohlížeč AmigaGuide (do starších verzí mohl být zpětně doinstalován). AmigaGuide je primárně používán pro nápovědu k různým programům, ale jelikož jsou zdrojové hypertextové soubory ve formě čistého ASCII, používal AmigaGuide kde kdo na kde co. Vznikaly tak encyklopedie, elektronické časopisy, gamebooky a AmigaGuide je použit i coby renderovací formát Gopheru, díky čemuž je program příjemně klikací.

I když je to dnes čistě retro záležitost, několik desítek Gopher serverů stále ještě existuje. Na prvním obrázku tak můžete například vidět páteční počasí ve světových metropolích, druhý obrázek ukazuje kurzy měn vůči Euru.


Během jednoho týdne jsem si vyzkoušel prakticky všechny možnosti, které AmiTCP 2.2 nabízí a nutno přiznat, že jich vůbec není málo. V letech 1993-1995 byla Amiga z hlediska Internetu na srovnatelné úrovni s ostatními platformami – ať už jde o wintelovské stroje nebo o Unixy určené pro malé počítače. Nejen proto Amigou zůstávám i nadále nadšen. Až si zase najdu týden na další experimenty, určitě se o tom dozvíte.