Moje oči nejsou nic moc a dlouhodobě na cestách číst z displeje o velikosti tři až čtyři palce jim nedělá vůbec dobře. Proto jsem se začal poohlížet po něčem, co by nebylo problematické přibalit k zubnímu kartáčku a čistým spodkům při odjezdu na víkendovou akci a dala by se na tom vyřešit základní internetová agenda, případně přečíst nějaký ten e-book. Samozřejmě se mi za takové zařízení nechce vyhazovat půl výplaty, zvlášť, když by se nám do domácnosti hodily tablety dva kousky. Prošel jsem nabídky zavedených českých e-shopů a bylo mi jasné, že tudy cesta nepovede. V kategorii androidích tabletů kolem tří tisíc korun je to samý rezistivní displej, Android je v lepším případě ve verzi Froyo (2.2) a to jasně řiká, že se jedná jen o prapodivné zvětšené mobily bez mobilu.

Nemám problém s nákupy z čínských obchodů, ostatně aktuálně používám čínský smartphone taktéž s Androidem a i když občas nadávám jak dlaždič, tak opět platí, že výkon bohatě odpovídá vynaloženým nákladům. Po chvíli snažení jsem vygooglil tablet Ainol Novo 7 Paladin a hned mě zaujal. Původně se prodával také s dvojkovým Androidem (Gingerbread), ale výrobce zareagoval na zveřejnění zdrojového kódu Androidu 4 a prakticky ihned začal prodávat tablet s tímto systémem, čímž se mu dostalo skutečně tabletového systému. Také je tím zajištěno, že tablet nebude úplně zastaralý už v okamžiku koupě, protože stran případných aktualizací jsem ze strany čínských producentů značně skeptický. Našel jsem si za přijatelnou cenu jeden kus na Aukru a objednal ho pro manželku s tím, že pokud se tablet osvědčí, objednám si pro sebe přímo z Číny. Objednal jsem hned po jednodenním zkoušení.



O parametrech se zmíním jen stručně, kompletní výčet si můžete přečíst zde. Procesor je Ingenic XBurst JZ4770, taktovaný na 1 GHz. Na rozdíl od ostatních androidích zařízení, které mají procesor architektury ARM, jedná se zde o architekturu MIPS. To samo o sobě přináší jistá úskalí. I když v tabletu najdete originální Android Market, není v něm zdaleka tolik aplikací. Důvodů je hned několik:

• Některé aplikace využívájí NDK, tedy je jejich část psána v nativním kódu ARM procesorů a na MIPSu nepoběží, dokud je autor neportuje i na MIPS.
• Některé aplikace mají v APK označenou takovou minimální verzi SDK, která z nějakého důvodu na ICS/MIPS způsobuje, že instalace neproběhne, protože instalátor označí zařízení jako nekompatibilní.

První kategorie se týká některých her, asi všech emulátorů a pravděpodobně i dalších aplikací, které potřebují ze zařízení vymáčknout nějaký ten výkon. Tady prostě ze strany majitele tabletu není žádná šance problém obejít. Druhá kategorie je o poznání veselejší. Zde totiž stačí nainstalovat do tabletu utilitu Magic Code a sehnat někde na internetu instalační APK příslušné aplikace. Magic Code za chodu upraví instalační balíček a náhle máte funkční aplikaci. Takto jsem nainstaloval například Facebook nebo Foursquare, ani jedna z těchto aplikací totiž přímo z Android Marketu stáhnout nejde. Tady je dobré konstatovat, že pokud si nechcete se zařízením geekovsky hrát, pak MIPSová zařízení nebudou ještě chvílu určena zrovna pro vás. Pokud se MIPS v androidovém světě rozšíří, pak se pravděpodobně počet kompatibilních aplikací rychle zvýší.

V následujícím krátkém videu se můžete podívat, jaké má tablet odezvy a jak se používá.



Zpět ale k procesoru. Ten na sobě integruje i 2D a 3D grafický akcelerátor podporující OpenGL ES 2.0 a OpenVG 1.1 a dekodér HD videa (až 1080p) ve formátech H.264, VP-1 a VP8. Grafickou akceleraci jsem zkusil zapnout v nastavení, ale zcela nepochopitelně s ní nefunguje integrovaný GMail klient, ukazuje jen polovinu mailu (tu levou, tu pravou) a místo druhé půlky obrazu je prázdno. Lze jen doufat, že to někdy v budoucnu opraví update systému či klienta, pokud ne – pak nezbývá než podotknout: "Čína". Dekódování videa jsem zatím nijak výrazně nezkoušel, jen jsem si přehrál předpřipravené videoukázky a vzápětí je smazal.

Za další podstatný parametr lze považovat velikost paměti. Operační paměti pro spouštění programů je po nabootování volných 320MB. Ano, je to pro Android zdánlivě směšně málo, ale v praxi to znamená, že můžete zároveň provozovat 3-4 nenáročné aplikace. Pokud na pozadí pustíte přehrávání čehokoliv nebo například Angry Birds, pak je ale paměti zjevně málo a systém odpovídajícím způsobem zpomaluje. Vnitřní datové úložiště je rozdělno na flash 1GB (pravděpodobně přímo na desce) a 7GB (možná nějaký interní flashový modul). Doplnit lze i microSD kartu, takže pak máte hned tři datová skladiště.

Displej má sice jen mobilové rozlišení, ale zato je kapacitní, což u číňanů není pořád samozřejmostí. Není překrytý sklem, takže asi bude třeba dávat důkladný pozor na škrábance a nosit tablet v ochranném pouzdru, který některé čínské e-shopy prodávají za 10USD. Celkově ale hardwarové provedení není tak tragické, na jaké jsem z ČLR zvyklý. Je to levný plast, ale vypadá docela kompaktně a mohl by i něco vydržet.

Překvapen jsem bateriovou výdrží. Na webu výrobce se dočteme něco o 5 až 30 hodinách, já jsem zatím nabíjel tablet za tři dny jednou. Při běžném brouzdání přes WiFi, střídmém plkání na Google Talku, občasném hraní her jako Angry Birds nebo Drag Racing tablet vydržel deset hodin čistého času a to je na "Made in China." nevídané. Nabíjení probíhá pomocí miniUSB (ne microUSB!) konektoru a je jen škoda, že přibalená nabíječka nejde do české zásuvky zastrčit (zřejmě vyrobeno pro Německo).

Toť několik mých myšlenek, sestavených do ne možná zcela konzistentního článku. Tablet po třech dnech předávám majitelce a více se o něm rozepíšu, až dorazí z lidové republiky můj kousek. Stručně shrnuto: chcete-li za relativně málo peněz přiměřeně mnoho muziky a nevadí-li vám si hrát s ne úplně standardní platformou, pak neuděláte chybu. Pokud chcete špičkový supervýkonný tablet, na němž vše funguje na první ťuknutí, musíte se podívat někam jinam a připravit si poněkud jinou sumu.
Já osobně jsem zatím spokojený.

Keywords: Ainol Novo 7 Paladin, MIPS, Ice Cream Sandwich, tablet, zkušenosti, výdrž, výkon