Programátoři z pekel zde za šat a stravu programují čipová pseuda. Nyní s favicon!

Portejbl na Milešovku

Nejdříve jsem na kopce nelezl vůbec. Pak jsem tam začal chodit kvůli geocachingu. Teď na ně kvůli vysílačkám dokonce vybíhám.

Před týdnem v neděli jsem si koupil pár nových vysílaček. Plasty na mých Cobrách MT-500 nepřežily mrazivé období a do PMR Cupu bez PMR startovat prostě nejde. Jelikož jsem to v lednu dotáhl na první místo v žebříčku a v únoru jsem také udělal pár hezkých spojení, bylo třeba zajistit techniku i pro starty budoucí. Sencor SMR 600 Twin jsou v dané cenové kategorii dobrá volba a tak jsem si jejich prostřednictvím chtěl nadělit pár PMR DX spojení.

Milešovka
Zdroj obrázku: milesovka.cz

Milešovka. 836,5 metrů nad mořem. Nejvyšší hora Českého středohoří. Lokátor JO60XN. Skvělé místo na portejbl. Dal jsem na všech významných českých PMR webech echo, zabalil techniku a svačinu a vyrazili jsme. První spojení bylo dohodnuté na 13:15, pod kopcem jsme měli být ve 12:15 a hodina by na výstup po turistické trase pohodlně stačila. Čím lepší je ale plán, tím snadněji se pokazí. Tam kde jsme chtěli parkovat vedla cesta označená zákazem vjezdu s dodatkovou tabulkou, na níž bylo vtipně vyobrazeno odtahové vozidlo. Zaparkovali jsme tedy o nějaké dva kilometry dále od vrcholu a když se krajina začala konečně poněkud zdvihat, měl jsem už na hodinkách 12:35.

Když se vydávám lovit nějakou geocache, občas jdu přímo za šipkou, ať je to sebehorším terénem. Už jsem jednou lezl v džínách po skále a dělal i další podobné blbiny. Tentokrát to nebylo kvůli kešce a nebylo to za šipkou. Ladě jsem dal jednu vysílačku a poslal ji po turistické. Sám jsem šel přímo nejkratší cestou na vrchol – průsekem pod lanovkou (je patrný na výše umístěné fotografii). Podle map jsem zpětně zjistil, že lanovka je dlouhá 950m a její převýšení je téměř přesně 300 metrů. Jedním slovem – hrůza. Ještě nikdy jsem se do kopce takhle nenadřel, buď je moje fyzička po zimě horší, nebo jsem to tentokrát se svým „za šipkou“ poněkud přehnal. Dorazil jsem nahoru zhruba za půl hodiny a dostal tak ještě k dobru zhruba deset minut na vydýchání. Byly třeba.

V 13:15 jsem zapnul staničku a za chvíli už navázal spojení s Jerrym Nové Město (97km). Chvíli jsme se v chůvičkovém rušení lovili, ale nakonec jsme si celkem pěkně popovídali. Pak spojení začala přibývat, celkem jsem si jich do deníku zapsal devět, nejvzdálenější protistanice byly Luděk Bory, který je v jistých kruzích znám jako Sweet Factory a který portejbloval na vrchu Radyně (104km) a Honzík Cedron Benecko, který vysílal z rozhledny na hoře Žalý (112km). Dohromady jsem v součtu napočítal 564km. Zatím můj nejlepší portejbl a start do PMR Cupu.

Mapa spojení z Milešovky

Zdrželi jsme se na rozhledně i vrcholu samotném nějaké dvě hodinky a po svačince a zahřívacím svařáku jsme se vydali procházkovým tempem zpět k autu. I když viditelnost nebyla úplně ideální a teplota vzduchu mohla být vyšší, byl to vydařený výlet zakončený nákupem turistické známky a odlovem dvou geokeší.

Někteří lidé nad PMR ohrnují nos, jako nad dětskou hračkou. Mě vysílání výkonem 0,5W baví. Pominu-li všudypřítomné chůvičky a rozjívené prozvánějící děti, dá se s nimi bez porušování Všeobecného oprávnění udělat spojení s trojciferným počtem kilometrů. Mám v plánu hned počátkem dubna udělat další portejbl, tentokrát klidně na nějaký kopec s vrcholem ve výšce přes tisíc metrů. Třeba se někdo přidá.