Programátoři z pekel zde za šat a stravu programují čipová pseuda. Nyní s favicon!

Diplomkové období

Píšu diplomku. Po devíti a půl letech od maturity je už nejvyšší čas a tak jsem si na to vzal dovolenou, zavřel se doma a pokouším se překonat sám sebe, najít koncentraci a vyplodit alespoň šedesát stran na téma „Nástroje pro podporu rozhodování v prostředí MS Office“

I když jsem za normálních okolností grafoman (pozorný čtenář tohoto blogu a mých profilů na sociálních sítích si již asi všiml), psaní diplomky je poněkud jiná liga. Po nasázení do LATEXu usuzuji, že bych tento týden mohl být v polovině a to je setsakra dobře, protože deadline se blíží. V rámci relaxace po tomto zjištění si dovoluji tento krátký a částečně související článek.

Diplomková sestava
Když jsem před třemi lety psal svoji bakalářskou práci, většina kódu a textu byla napsána na počítačí Compaq iPaq s procesorem Pentium III (500MHz). Výsledek byl vyzázený v LATEXu, který pro změnu běžel na PowerMacu G4 s procesorem PowerPC 7400 (350MHz). Poté, co jsem prodal svůj hlavní desktop a koupil si iBook, němel jsem tenkrát ve stolním provedení nic lepšího. Vzhledem k webové povaze mojí diplomky to beztak bylo úplně jedno – HTML a PHP se dá psát všude a LATEX běží s trochou dobré vůle i na Amize.

Diplomková sestava

Diplomková sestava: PowerBook, Rádio Classic FM a čaj s rumem

Teď máme rok 2012 a situace je naprosto opačná. Notebookům jsem odvyknul a můj nejvýkonnější stolní počítač v sobě má Intel. Přesto ho používám hlavně k běhu sázecího systému a samotný text píšu na PowerBooku G3. Na iMacu je prostě příliš věcí, které odpoutávají pozornost – neustále se někde něco aktualizuje, někdo něco chce, stále je online co číst, prostě peklo. Na PowerBooku není připojení k jakékoliv síti, zato je tam dobrá klávesnice, příjemný displej a AppleWorks 6. Jedu rychlostí čtyři a půl stránky za den a přibývá to. Škoda jen, že tentokrát je moje diplomka hodně závislá na Windows – neustále tak pobíhám mezi PowerBookem, iMacem (remote desktop na Windowsový stroj) a Lady notebookem.

Po práci legraci
Dokud vysloveně termínově neteče do bot, dodržuju pracovní den zhruba od devíti do šesti, přeci jen nechci zblbnout víc, než už se stalo za posledních devětadvacet let mého života. Proto jsem včera večer jako oddechovku zprovoznil čtečku čárových kódů (Made by Hewlett-Packard) u Psionu IIXP.

Čtečka čárových kódů

ISBN kód jedné velmi dobré knihy, načtený Psionem IIXP

Funguje to skvěle: Ve vypnutém stavu připojíte periferii, zapnete, stisknete ještě jednou tlačítko ON/CLEAR, tím dojde k namapování ROM uvnitř periferie a v OPL se objeví funkce BAR$, která slouží k načtení čárového kódu. Jak patrno z manuálu, zvládá devět v 80. letech nejběžnějších jednorozměrných kódů a práce s ní je v OPL opravdu jednoduchá. Navíc čte velmi rychle. Dokonce tak rychle, že jsem měl ze začátku problém s tím, že jsem přes kód přejížděl příliš pomalu. Moc pěkná hračka, určitě si v budoucnu zaslouží celý článek, do půlky prosince to ale nehrozí, musím už zase jít psát něco úplně jiného…