Za jídlo, šaty a vzduch otročíme na programech z temných světů

Jak se žije s Tygrem (3)

Psát o Tygru a přitom ho pravidelně používat ke každodenní běžné činnosti není jednoduché. Vaše obecenstvo se buď skládá z podobných podivínů, kteří o systému a aplikacích pro něj ví totéž, co vy, nebo jde o lidi pracující běžně s hardwarem a softwarem o dost novějším a ti se zase na nic neptají a berou vás jen jako zábavného exota. Tak či onak, popsat vše jako by to bylo nové a neznámé, je zajímavá a ne zrovna lehká legrace. Dosti však výmluv, prostě mi to trvalo déle, než jsem čekal a teď už otevřete vrata klece, je nejvyšší čas v našem kočkování s šelmou někam pokročit.

Dnes si dopníme několik dalších programů veskrze užitečných pro každodenní používání a začneme těmi systémovými.

iStatPro

Pokud vás, stejně jako mě, zajímá, co se děje uvnitř vašeho PowerMacu, iMacu, iBooku, PowerBooku či Mac Mini, pak máte dvě pohodlné možnosti, jak se patřičným údajům dostat. První z nich je widget pro Dashboard nazvaný iStatPro, který toho umí opravdu hodně ale autoři už ho nejen, že dál nevyvíjejí, oni ho dokonce s obdivuhodnou důsledností odstranili z většiny míst, kde se dal stáhnout. Mám naštěstí na svém mocném domácím úložisti zaarchivovanou poslední verzi, pročež iStatPro najdete na Dashboardech ve všech mých strojích s OS X 10.4 a vyšších. Dovolil jsem si tuto zálohu zpřístupnit pomocí Gopher protokolu.

MenuMeters

Variantu číslo dvě – MenuMeters – jsem vzal na milost až když jsem si pořídil pořádně široký monitor, kreslí totiž základní údaje (CPU, RAM, HDD, ethernet) do horního systémového menu a pokud máte například dvanáctipalcový iBook, moc často je nevidíte, polovina aplikací totiž horní menu zvládne zaplnit sama.

Growl

Od OS X 10.7 má OS X centrální notifikační panel, který si vzal od iOS, který se při jeho tvorbě inspiroval u webOS či Androidu. Dávno, dávno předtím tu byl Growl, centrální notifikační systém dotažený k naprosté dokonalosti. Aplikace které do něj umí přistupovat mohou zobrazovat unifikované notifikace uživatelem konfigurovatelného vzhledu, věc o které si takové Windows XP svého času mohly maximálně tak nechat zdát.

Growl - nastavení

Z aplikací popsaných minule umí Growl použít třeba Adium, iTerm nebo TextWrangler. Podle dokumentace to ale není obtížné ani z AppleScriptu nebo jiného podporovaného jazyka. Bez Growlu si neumím svých dvanáct let s OS X vůbec představit.

Tolik k záležitostem, jimiž je vhodné doplnit systém, nyní pojďme k dalším oblastem.

GIMP

Počítač bez GIMPu jsem neměl od konce minulého století a i když na něj leckdo nadává, řekl bych, že to je stále to nejlepší mezi free grafickými editory, co máme. Verze 2.6.11, která je poslední pro Tiger, má proti verzím aktuálním či alespoň novějším dvě dnes již historické specifika:
  1. Potřebuje pro svůj běh X11, tj. není v nativním rozhraní Carbon/Cocoa, pročež má každé okno své vlastní menu a klávesové zkratky nefungují pojablečnu přes klávesu Command, ale v souladu se zbytkem světa přes Ctrl.
  2. Neumí ještě režim jednoho okna, takže každý otevřený obrázek, paleta nástrojů a všechna další okna jsou opravdu zcela samostatnými okny a vůkol nich jsou vidět jiná okna či plocha. My, pravověrní unixáci, zvládáme tento chaos dokonale a přijde nám naopak lepší, ale jelikož grafický editor mají tendence používat grafici, má nový GIMP ve výchozím stavu zapnutý single window mode, v němž jsou všechna okna uvězněna v jednom velkém zastřešujícím a nemohou z něj uniknout. S Tygrem tohle nehrozí.

Mac Mini je jako dělaný do pozice malého a tichého videopřehrávače, samozřejmě ke stejnému účelu lze použít i libovolný iMac nebo notebook a se správným odhlučněním (například v podobě dvacet metrů dlouhých kabelů a počítače v úplně jiné místnosti) i ostatní PowerPC stroje. S přehrávači je to ale tak trochu na levačku.

Kdysi existoval prudce použitelný CorePlayer, který sice vůbec nevypadal jako aplikace pro OS X, ale při dekódování videa používal masivně AltiVec a tak zvládl přehrát 720p DivX i na procesorech G4, na PowerMacu G5 pak nebyla potíž ani s 25fps u FullHD v MKV kontejneru. Bohužel autoři na další vývoj rezignovali a jelikož koupený program je pevně svázán se sériovým číslem konkrétního počítače, nepomůže ani zálohování cizích verzí.

MPlayer OSX a MPlayer OSX Extended

Existují dvě verze MPlayeru spustitelné pod Tygrem: MPlayer OSX a MPlayer OSX Extended. Kromě toho, že jsou stejně staré (a to dost staré) jsou si i jinak podobné jako vejce vejci. Přehrávají stejně, jsou stejně rychlé, opravdu nenacházím jediný důvod preferovat jeden před druhým. Osobně mám v aplikacích ten s Extended v názvu, líbí se mi v Docku víc jeho ikonka. Před několika lety se webem potulovala ještě verze třetí, která používala AltiVec stejně hojně jako CorePlayer a měla i velmi podobné přehrávací schopnosti, bohužel se zdá, že ji vzal čas a já tou dobou měl funkční CorePlayer, takže jsem ji bohužel nezazálohoval offline.

VLC

Oblíbený dopravní kužel je ve verzi pro 10.4 o celé tři roky novější, nicméně v porovnání s verzí pro Leoparda nebo dokonce pro aktuální systémy je to pořád přeslička otisknutá v černém uhlí. Umí toho o něco více než MPlayer, dle mých zkušeností je ale pomalejší. Na běžné PAL filmy to ale pohodlně stačí.

Poslední program, o kterém dneska bude řeč je vlastně docela novinka. Nemá ho na svědomí nikdo jiný než Cameron Kaiser (Classilla, TenFourFox, …) a jmenuje se TenFourFoxBox.

TenFourFoxBox

TenFourFoxBox je nástroj. Je to nástroj, kterým můžete vzít libovolnou webovou stránku, obalit ji instancí Firefoxu (TenFourFoxu) a udělat z ní samostatnou aplikaci. Vadí vám, že Tiger nemá klienta pro FaceBook/Twitter/ADN/cokoliv? Udělejte si svého! Dejte mu ikonku dle vlastního uvážení a přidejte do Docku, odteď dál stačí kliknout a jste tam. Pohodlné, rychlé a jelikož každý „box“ je pískovištěm jen pro jeden konkrétní web, je to i bezpečné. Sám jsem si udělal klienta zejména pro App.net (ADN) a je to opravdu výborné.

To je pro dnešek vše, není se ale čeho bát – teprve jsem začal. Další várku se pokusím přichystat dříve než za dva měsíce, slibuju.