Za jídlo, šaty a vzduch otročíme na programech z temných světů

Jedničkové iPadování

Nekupuj si to, je to k ničemu. Je to pomalé, má to málo paměti a nic na tom neběží.
Budeš litovat!
Zeptej se a bude ti odpovězeno. Občas ti ale lidi napovídají kolosální blbosti.

Jak jsem psal už na gopheru, pojal jsem koncem léta záměr pořídit si tablet. Ne, že bych najednou prozřel a uvěřil tomu, že se nacházíme v post-PC budoucnosti a je třeba zahodit naše pohodlné klávesnice, laserové myši a 24-palcové monitory, prostě jsem jen našel činnost, kterou lze na tabletu provozovat a tak jsem si k ní tablet chtěl pořídit.

Měl jsem zatím letmé zkušenosti s levnými androidími tablety a s iPady druhé a třetí generace, které se nám tak či onak na chvíli ocitly v domácnosti. Z těchto zkušeností jsem si vytvořil názor, že pokud nechci utratit větší množství peněz, bude pro moje duševní zdraví lepší koupit si starší iPad, než nový laciný tablet s Androidem.

Protože jsem chtěl 3G variantu s pokud možno co nejvyšší kapacitou úložiště, dobral jsem se nakonec k poznání, že nic jiného než iPad první generace se do rozpočtu nevejde. iPad 1, kterým v podstatě začala současná tabletová mánie, je čtyři roky staré zařízení a nic na světě není starší než čtyři roky starý tablet. Alespoň to vyplynylo z různých diskusních fór a debat s různými současnými i minulými majiteli.

Má totiž:
  • iOS 5.1.1 a ten je dokonale zastaralý a out; nic na něj nevzniká a žádný software, který pod ním ještě běží nefunguje.
  • Jen 256MB RAM, což je tragicky málo, s takhle málo paměti nelze napsat ani textovou poznámku nebo přečíst dokument, hned to spadne.
  • Archaické rozlišení 1024×768, takže člověk vidí pixely. Pixely, rozumíte?! No fuj…
Mám tak nějak v povaze nevěřit tomu, co si kde přečtu, zvlášť když to tvrdí skoro každý – ostatně podobné plky už skoro deset let pravidelně čtu o svém PowerMacu. Ověřil jsem si, že iOS 5 je dostatečný na to, co chci s tabletem dělat. Čtvrt giga RAM je dost na iPodu Touch 4. generace pro běh systému ještě o jednu verzi novějšího, takže tak žhavé to asi nebude. Také vím co je pixel, k čemu slouží a nedělá se mi při pohledu na něj nevolno. K tomu jsem našel i několik rozumných názorů majitelů a bylo rozhodnuto.

Homescreen iOS 5.1
iPad jsem pořídil za dobrou cenu i s koženým pouzdrem Krusell a kromě dvojice vlasových škrábanců zhruba centimetrové délky v pravém horním zadním rohu je jak nový.* Baterie dá bez problému pět dnů večerního brouzdání plus víkendový hustší provoz. Pouzdro je elegantně červené, takže mi pasuje k hodinkám. A jak je to s tím (ne)fungováním?

DjVu Viewer
Několikrát zmiňovaným cílovým použitím iPadu je pro mě čtení skoro osmdesáti gigabajtů skenů historických novin. Zobrazovadel skenů ve formátu DjVu je na iOS hned několik, většina z nich funguje právě již od iOS 5 výše, některé dokonce jdou i na systémech starších. Prozatím používám aplikaci nazvanou jednoduše DjVu Viewer a jsem spokojen. Časem se podívám i na nějaké sofistikovanější, obávám se totiž, že v jednoduchém lineárním seznamu DjVu souborů, ze kterého se vybírá dokument ke čtení v této aplikaci, bych se při počtu půl milionu jednostránkových souboru uscrolloval. Hurá, iPad dělá co jsem chtěl a věc je vyřešena. Ale dělá i něco jiného?

Ano. Integrované aplikace fungují stále – mail mailuje, hudba hudbí, kalendář kalendářuje, kontakty kontaktí a poznámky poznámkují. Aplikace třetích stran se pak dělí do čtyř skupin:
  1. Aplikace vniknuvší rovnou pro iOS 6 a vyšší. Smůla, tyhle neběží a nepoběží nikdy, pokud neuplatíte autory horentními sumami aby podporu pro iOS 5 doplnili. Oni se vám ale vykašlou, protože horentní sumy už beztak mají.
  2. Aplikace, které stále podporují iOS 5 v poslední existující verzi. Tady není problém, koupíte nebo bezplatně stáhnete přímo na iPadu. Autorům takovýchto aplikací zde zcela veřejně děkuji, ne že by to tu snad někdo z nich četl.
  3. Aplikace, které existovaly v době před iOS 6 a vy jste si je někdy v minulosti pořídili. Takové aplikace je možno přímo na iPadu stáhnout z AppStore v poslední verzi fungující na iOS 5.1, máte je totiž uloženy ve svém iCloudovém účtu. Systém jen upozorní, že se nejedná o poslední verzi aplikace.
  4. Aplikace, které existovaly v době před iOS 6 a vy je stahujete poprvé. I tyto aplikace si můžete pořídit, musíte je ale nejdřív svázat se svým iCloud účtem, jinak vám AppStore na iPadu oznámí, že máte příliš starou verzi systému a dál se nic dít nebude. Stačí aplikaci stáhnout o stolních iTunes, kam se sice uloží v aktuální verzi, ale od té chvíle jdou stáhnout přímo v iPadu tak, jako aplikace popsané v předchozím bodu.
WordPress Evernote Me Maps
WordPress jsem používal už kdysi na iPodu touch, šel tedy stáhnout rovnou (viz bod 3). Evernote jsem před lety ještě neznal, stačilo ji ale na PowerMacu stáhnout v iTunes (viz bod 4) a jelikož autoři Evernote se zběsilých změn v komunikaci se serverem nedopouští, funguje vše jak má. Offline mapová aplikace Me Maps dodnes iOS 5 podporuje (bod 2; poslední aktualizace byla včera večer), takže požadovaných 4,49 euro nelituju – například offline mapy od Seznamu chtějí až iOS 6 (bod 1).

Článek nemůže končit jinak, než vyjádřením spokojenosti. Nechtěl jsem tablet jako univerzální zabíječ volného času, u kterého nebudu dělat nic jiného než sledovat, co přibylo v AppStore nebo aktualizovat nainstalované aplikace na poslední verzi. Nedělám to ani na svém stolním počítači a musím říct, že tento fatalistický computing, kdy vím, že mi můj systém už nerozbije žádný nečekaný update, protože už prostě žádný nebude, mi dokonale vyhovuje.

* Kdo mě sleduje na sociálních sítích ví, že tento iPad je až druhý kus, který se mi podařilo koupit. Za stejné peníze jsem na Aukru o několik týdnů dřívě koupil kousek, který vypadal na první pohled dobře, ale po chvíli používání začalo vylézat gumové těsnění mezi hliníkovou a skleněnou částí tabletu. To se stává, pokud tablet padne na roh a majiteli se podaří hliník částečně vytvarovat zpět, jako by se nic nestalo. Další generace díky odlišné konstrukci už tímhle problémem netrpí. Doporučuji případným kupujícím první generace iPadu dávat si na to extrémní pozor, mě stála tato zkušenost tisícovku, bouchlý kus jsem totiž právě o tolik levněji prodal zase na Aukru zpět a až po několika týdnech a několika dalších ohmataných a důkladně prozkoumaných kusech jsem se dostal k tomu, který mám teď.