Ještěd, 1012 m n. m., JO70LR.
Krásný kopec, který se jako jediná tisícovka v okruhu několika kilometrů tyčí okolní krajinou tak, že za pěkných dní je vidět až ze severního okraje Prahy. Nepřehlédnutelný je i díky vysílači s restaurací a hotelem, který na jeho vrcholu stojí už čtyři desítky let a padne na něj tak, že lituju všechny ty generace, které žily a umřely, aniž je kdy viděly spolu.
Z Ještědu se vám může naskytnout nejedna krásná podívaná. Noční Liberec nezakrytý mraky nebo naopak Čechy mraky zakryté nejsou každodenní záležitost a opravdu to chce nahoře být v ten správný čas. Například z letošních šesti vysílacích dnů jsem z vrcholu něco viděl jen v polovině případů, jinak jsem se ztrácel v odporné studené mlze, potácel ve větru či jen mokl.

Inspirován souhrnným pradědským deníkem Tomáše Vlašim, dal jsem spojení ze všech těchto portejblů do jednoho deníku a jak to vypadá, vidíte na výše umístěném obrázku, respektive v detailním rozpisu zde. Podle podmínek se dá z Ještědu dovolat na dobrou polovinu území státu, zda se náhodou nedá dovolat i do prázdných míst nevím, možná ano a jen tam zrovna nikdo neposlouchal. Na kopec s výškou jen těsně přes tisíc metrů to rozhodně není tak špatné, jak se leckde dočtete.
Doufám, že v dalších letech se mi podaří Ještěd navštěvovat stejně hojně a zažít tam alespoň stejné množství krásných dnů, večerů, nocí a spojení. A i když to Dan Lhota myslel nejspíš jako vtip, já budu muset příští rok volačku při stěhování se ze Kbel změnit, takže Martin Ještěd tímto zařazuju do seznamu. Ostatně odkud se vysílání týká, jsem skutečně na Ještědu víc než doma.
gratuluju k peknym spojenim. a souhlas s clankem. Jested je perfektni. 🙂
Tak to je boží! Jak fotky tak mapa spojení!
Pekny clanecek. A nadherne fotky. Je videt, ze ten kopec znas a mas ho rad. Zatim jsem ho s PMR zkusil jen jednou, ale urcite ne naposledy.
Ještěd mám moc rád od půlky 80-tých let, to jsem jezdil za žábou do Liberce a lítal nad ním na rogalu 🙂
Když vidím tvoji fotogalerii, tak asi vím, kam na jaře vyrazit, tentokrát s PMR. Díky za inspiraci!
Uz kdyz jsem byl maly, tak 3 roky, mel jsem rad Liberec. Byly tam jezdici schody, krasny obchodni dum s zajimavymi zakoutimi, melo to tam horsko-nemecky smrnc, a hlavne jezdilo se lanovkou na Jested.
Videl jsem za ta leta turistiky a letani spoustu kopcu i s rozhlednami na nich, ale ZADNA neni tak krasne na miru usita, jako Hubackuv Jested. Je to absolutni unikat a okrasa kraje, a o to vic mne desi, ze pred asi 15 lety se vazne rozhodovalo o jeho demolici a nahrazeni tremi malymi vysilaci na uboci kopce (SYNER zas tuneloval).
A tomu, kdo dal zbourat OD Jested dam jednou do drzky. Slibuji.
Krása. Přidám pár kuriozit. Průkopníky ještědské turistiky se stali podnikaví manželé Haslerovi z Horního Hanychova. V létě 1844 zahájili na vrcholu prodej občerstvení, které sem denně vynášeli v batohu. Soutěživí něměčtí turisté si vedli evidenci o pěších výstupech na vrchol a každoročně vyhlašovali vítěze. Roku 1937 vystoupila Lilly Flassaková z Liberce na Ještěd 709 krát !
Paráda Martine!
Ještěd – vysílač je určitě ozdobou Libereckého kraje, je to unikát a hora jako taková je též skvostná, jen to co se děje pod ní v Liberci je už mnohem smutnější příběh… K Pavlovi Praha dodávám, že se našli ještě větší borci a i přes nepřízeň osudu dokázal pan Ježek v roce 2006 vystoupat na vrchol za jediný rok hned 1012 krát!
http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/rekordmanuv-popel-rozptylili-na-jestedu20110712.html
Jinak dlouhodobý rekord ve výstupech drží Němka Fridey Mandelik, která na Ještěd vystoupala celkem 5130krát za svůj život.
Všem přeji hezké Vánoce a Martinovi mnoho dalších pěkných zážitků nejen z Ještědu 🙂