Programátoři z pekel zde za šat a stravu programují čipová pseuda.

Nové hardwarové doplňky méně běžných platforem

Nejen DivIDE a SDrive živ je člověk. Existují i jiné platformy, které čekají na vstup do moderní doby, na moderní úložiště a moderní propojení se světem.

Jedním z největších překvapení poslední doby je interface MISE a M3SE pro TRS-80.
MISE je určen pro TRS-80 model I level 2, M3SE je pak určen pro TRS-80 modely III a 4.
Tento počítač se Z80 a monochromatickým textovým režimem s textovou pseudografikou (ovšem, jak ještě uvidíme, je důležité, že po malé hardwarové úpravě umí zobrazovat i jemnou monochromatickou grafiku) tím získává zcela nové možnosti.
TRS-80 model I byl základním modelem, používajícím kazetový magnetofon (po rozšíření umí i diskové jednotky). „Level“ v tomto případě označuje vlastně velikost ROM s Microsoft Basicem – Level 1 byl odvozen od Tiny Basicu ve 4 kB, Level 2 byl Basic od Microsoftu ve 12 kB (zkrácená 16 kB verze microsoftího Basicu). Na disku mohl být použit Disk Basic, TRS-DOS, CP/M, či jiné DOSy, jako LDOS (dodávaný s MISE) apod.
TRS-80 model III měl disketové jednotky zabudované (ale používal s modelem I nekompatibilní formát), novinkou bylo i zavedení malých písmen. Softwarově byl s modelem I z většiny slučitelný.
Modely TRS-80 byly do roku 1982/1983 nejprodávanějším osmibitovým počítačem (prodeje měl větší než Apple II). Prodávány byly nejen v USA, ale i v Evropě.
Bylo by proto divné, kdyby se na něj s moderními periferiemi nepamatovalo.

Co MISE tomuto počítači přináší?
– 2 CF karty (image disků na nich mohou mít až 64MB – TRS-80 totiž podporoval i harddisky).
– výstup na (S)VGA 800×600. Na tomto výstupu umí emulovat i onu hardwarovou úpravu pro jemnou grafiku (tedy na TV výstupu ji bez úpravy nevidíte, ale na SVGA výstupu z MISE ano). Stejně tak umí zobrazit 80 znaků na řádek místo standardních 64 znaků – tento režim používá třeba Telnet.
– hodiny reálného času a kalendář
– rozšíření ROM s ovladači harddisků, FDD a hodin
– port pro joystick (ve stylu Atari), podporuje jej většina her
– 256 bajtů FLASH
– Ethernet.
A ten ethernet si ještě trochu proberme.
V základu podporuje FTP a TFTP server, DHCP, DNS, SNTP client, Telnet klienta i Telnet server.
Nevýhoda MISE je, že neobsahuje rozšíření RAM, a základních 16 kB v počítači není moc, hodí se tedy celkem aspoň 32 nebo 48 kB RAM (případně rovnou expanzní box a disketovky).

Za zajímavou aplikaci, která používá vymožeností interface MISE, považuji Wikipedia klienta TRSwiki.
TRSwiki umí nejenom zobrazovat textový obsah HTML stránek z Wikipedie, ale pomocí monochromatické jemné grafiky i obrázky (zkonvertované do potřebného formátu jakýmsi proxy-serverem psaným v Javě, který trochu připomíná podobný WILD server pro FudeBrowZer na počítačích MSX).

Cena za tuto moderní a veskrze komplexní periferii je ale vysoká. Najdete ji na eBay a stojí 330 dolarů.

—————

TRS-80 ale není jediný počítač na světě.
Pro jeho nástupce, TRS-80 COlor Computer, čili CoCo, dělá někdo náhradu ROM cartridgí s Flash, zvanou 512K Super CoCo EEPROM Pak.
Tak, jak to v dnešní době bývá, lze to osadit až 512 kB, take se tam těch cartridgí vejdou spousty (lze bankovat po 8/16/32 kB, lze zapnout autostart pro obrazy ROM s hrami).
Co mne na tom ale zaujalo?

Jednotlivé banky pro cartridge lze samozřejmě přepínat pomocí jumperů.
Ale toto ovládání (i s volbou velikosti bank a autostartu) lze svěřit ovladači s displejem a tlačítky, který se k EEPROM Paku kablíkem připojí!

Je to sice overkill, protože ovladač sám obsahuje ATMegu, kterou by EEPROM cartridge sama o sobě nepotřebovala, ale už začínám vyhlížet, kdy se tento způsob volby obrazu cartridge objeví místo obligátních DIP přepínačů i pro další zařízení, počítače a konzole.

—————

Nové periferie postihly i takovou stálici scény, jako je Atari ST.
Někteří tuto periferii proto už možná znají.

Monster Card existuje pro Atari ST a Mega ST, STE a Mega STE.
Obsahuje 2 kanály IDE, 8 MB Alt RAM (běžná rozšíření jsou na 4 MB RAM; použití 8 MB vyžaduje TOS 2.06 nebo patch pro úpravu systémové služby Maddalt() ), Flash pro TOS a slot pro RTC Dallas DS1338.
Ceny karty se podle modelu pohybují od 50 do 85 liber. Ke koupi jsou ZDE.

Někomu bude možná stačit 8 MB RAM karta bez dalších vychytávek, ale ta není v běžné nabídce, je potřeba na ni poslat dotaz mailem (horší varianta dostupnosti nějakého hardware je už jenom „registrujte se do nějakého webového fóra a tam někoho zkuste kontaktovat“).

—————

Apple ][ je sice produkt velké firmy a ve své době běžně se vyskytující počítač, díky socialismu je to pro nás ale stále vzácnost (není sice problém přivézt ze Států NSTC Apple na 110 V, ale PAL verze v Evropě není tolik hojná a navíc jsou tyto stroje často vybaveny národními německými, francouzskými nebo italskými klávesnicemi).
Navíc, Apple sice vydal stroj Apple II GS, v podstatě multimediální verzi původního osmibitu, která má o 700% více zvukových kanálů, než Amiga, ale co podnikat se zvukem, když máte „jen“ Apple //e nebo Apple ][+ (předpokládejme dokonce – Apple ][ Europlus)?

Jak je ve světě Apple ][ zvykem, pokud s něčím nepřišel samotný Apple, určitě se najde nějaký výrobek „třetí strany“.
Pokud někoho omrzela hudba z procesorem honěného beeperu (zdaleka ne ani na úrovni ZX Spectra), mohl si koupit ALF MC-1 a nyní jeho repliku.
Je to zvuková karta s čipem Texas Instruments SN76489N (známý z počítačů TI 99/4A, BBC Micro, Sord M5, Sharp MZ-800), s třemi zvukovými a jedním šumovým kanálem.
Drobný problém této karty je, že se k ní dával sice pěkný hudební software, ale není podporována snad žádnými hrami.

Ve hrách naopak použijete podporu karty Mockingboard.
Už původní Mockingboard existuje v několika provedeních, vždy obsahuje 2x AY-3-8910, což mu dává celkem 6 kanálů, a buď je, nebo není osazen mluvícím čipem SSI-263.
Moderní klony se prakticky zásadně vyrábí bez mluvícího čipu.
Z her, podporujících Mockingboard, podporuje Ultima V až dva Mockingboardy (z jejich 12 kanálů ale využívá jen 8, takže s jedním Mockingboardem o tolik nepřijdete).
Klon Mockingboardu s 2x AY prodávalo A2Heaven a Reactive Micro, ale nyní je vyrábí Korejci a nabízí na eBay za 101 dolarů.

Kromě klonů originálního Mockingboardu se nabízí další korejská karta – SD Sound Card (toho SD v názvu si nevšímejte, se SD úložištěm nemá nic společného).
V době psaní článku zrovna na eBayi není, ale nejspíš se u prodejce ještě objeví za 77 dolarů.
Od původního Mockingboradu se liší tím, že neobsahuje 2x AY-3-8910, ale 1x YM-2413.
Má tedy 9 kanálů a umožňuje na tóny aplikovat složitější tónové obálky a tím oproti AY měnit barvu zvuku. Kartu lze použít bď v nativním YM režimu, který zatím nemá podporu software, nebo v emulaci Mockingboardu (bez mluvícího čipu) s upraveným zvukem – lze si pro jednotlivé kanály nadefinovat 16 různých „nástrojů“, sedmý a osmý kanál pak hrají doprovod k hlavnímu kanálu.
Jak se liší zvuk Mockingboardu s AY a klonu s YM čipem, poznáte z videí (porovnejte si hlavně melodie z Ultimy IV a V).

No a pokud by vám chyběl ten mluvící čip, je tu alternativa – A2heaven mají mluvící kartu S.A.M. i se zajímavě zabudovaným reproduktorem za 45 dolarů.
Softwarová podpora je dobrá a tak je možno využít S.A.M. i z Basicu.

Od stejného korejského autora, jako SD Music Card, pochází i zajímavý emulátor disketovek, SD Disk II emulator, ukládající image na SD kartu. Poradí si i s nahráváním některých image disket chráněných proti kopírování!
Emuluje dvě disketovky a dva harddisky po 32 MB (to je omezení velikosti partition dané systémem ProDOS).
Lze ho ovládat jakýmsi dálkovým ovládáním s kolečkem a displejem, nebo z terminálu na PC připojeném přes USB (podporuje XMODEM128), dokonce z Android mobilního telefonu přes Bluetooth!
Užitečná sranda za 159 dolarů.

Abychom nezapomněli na ethernet, nyní je k dispozici nová verze karty Uthernet II (Uthernet II se od původního Uthernetu liší použitým síťovým čipem, místo CS8900A „IP Dragon“ je to nyní W5100 „WizNet“).
Za 69 dolarů získáte ve svém Apple ][ podporu IP stacku IP65, samozřejmě běh prostředí Contiki s jeho aplikacemi, počítá se s úpravou TCP/IP stacku Marina (ten je zatím jen pro starý Uthernet) a na Apple II GS si můžete nainstalovat nejnovější verzi TCP/IP stacku Marinetti a pojedou vám i internetové aplikace pro tento počítač.
Navíc čip WizNet má vlastní TCP/IP stack zabudovaný, takže pomocí jednoduchých příkazů zadávaných třeba z Basicu nebo terminálového programu jej můžete přímo ovládat a vytvořit vlastní aplikaci.
Za nevýhodu (ba přímo nesystémové řešení) považuju to, že Uthernet nenese žádnou ROM s rutinami pro obsluhu vstupu a výstupu, takže není možné komunikovat s kartou z Basicu.

A teď zabrusme do daleké Brazílie.
Tecnobytes (spolčení, od něhož jsme už propásli třeba ethernetovou kartu pro počítače MSX) přichází pro Apple ][ s opravdovou lahůdkou.
Jejich turbokarta Tecnowarp překonává technicky naprostou většinu dobových akcelerátorů pro Apple ][ a navíc je, vzhledem k jejich astronomické ceně na eBay, i mnohem levnější.
Za 250 dolarů nabízí až 7.2 MHz (1.0, 2.0, 3.6 and 7.2 Mhz oproti původnímu 1 MHz), 512 kB RAM (dvojnásobek proti Transwarpu; Zip a Rocket akcelerátory většinou RAM vůbec nepřidávaly, jen cache) a oproti původnímu TransWarpu neobsahuje přepínače, ale nastavuje se softwarově, takže pro změnu nastavení není potřeba otvírat počítač, a Turbo tlačítko je možno přepínat dokonce za běhu počítače (původní Transwarp lze deaktivovat prakticky jen při zapnutí nebo resetu počítače).
Videa k tématu najdete zde:
https://www.youtube.com/watch?v=XwrvWG59wBg
https://www.youtube.com/watch?v=5emhrDib3aQ
https://www.youtube.com/watch?v=gzPLlyiT_wo

—————

Pro Apple stroje s ADB sběrnicí, tedy Apple II GS a Macintoshe (od Macintoshe SE po Power Macintosh G3) se nabízí přes eBay za 18 dolarů periferie, která kupodivu není nová. Někdo jí ale vyhrabal větší množství ve skladu.
Je to AlphaSmart 2000, vylepšená verze původní AlphaSmart, s lepším displejem a větší pamětí.
Je to vlastně americká ADB klávesnice, kterou je ale možné odpojit, a při prvozu na baterie používat jako přenosný počítač či přesněji jakýsi notepad – můžete si na něm psát a editovat texty (anglicky nebo „bez hacku a carek“), které zůstávají uložené v paměti, a pak je po připojení zpět k počítači jednoduše přenesete (jako byste je zrovna psali na klávesnici).

—————

Vedle těchto bomb pak ethernet pro BBC Master za cenu kolem 80 liber vypadá jako nezajímavá hračka.
Nacvakává se do konektorů původně určených pro Econet modul. Na DIN konektor původně určený pro Econet si pak připojíte redukci na konektor RJ11.
Kromě Econetu přes ethernet (pomocí programu LANmanager) umí i sdílení souborů podle Windows (NetBios/SMB pomocí programu LanManFS).

Stejný autor pak pro všechny BBC stroje nabízí užitečnou ROMku DOSFS, která na disketových řadičích s 1770 nebo 1772 umožňuje číst DOS a Windows diskety z PC. Za 15 Euro.

Opět pro všechny Proton kompatibilní stroje, tedy BBC A/B, Master, Master Kompakt a dokonce i Electron, je tu možnost připojit SD kartu.
Zařízení se jmenuje GoSDC.
Malá destička se zasune do slotu pro sideway ROM, sama v sobě zahrnuje asi 16 pozic (flashovatelné) sideways ROM a RAM a navíc má slot pro zmíněnou SD kartu, na které můžete mít image disket jak ve formátu systému DFS, tak novějšího ADFS (původně se DFS používal na BBC Micro a ADFS vznikl proElectron, ADFS se ale používal dál i na počítačích BBC Archimedes; pohříchu se jak na Electronu, tak na BBC vyskytuje software v obou formátech, jak DFS, tak ADFS; GoSDC umožňuje mít nainstalovány oba systémy naráz).
SD karta ovšem nepoužívá FAT 16/32, ale vlastní „filesystém“ s uloženými obrazy disket a pro práci s ní na PC je potřeba příslušná utilita.
Pro připojení k Electronu je potřeba „redukce“, která na Electronu vytvoří fyzický slot pro Sideways ROM.
GoSDC stojí 60 Euro, redukce pro Electron 15 Euro.
Objednává se mailem na adrese autora: kortink inter.nl.net.

Pokud vám Acorn BBC Master (nebo Master Compact) připadá pomalý, pak od stejného autora se dá pořídit, za 35 Euro, ReCo6502Mini.
Je to moderní náhrada „druhého procesoru“, který se k BBC dal připojit a se kterým je ReCo6502 kompatibilní. Umí běhat až na 16 MHz (respektive 2, 4, 8 a 16 MHz).
Je tedy skvěle použitelný místo turbokarty.
Narozdíl od originálního „druhého procesoru“ a předchozích verzí ReCo, které se připojují externě na „Tube“ sběrnici, Mini verze se umisťuje interně dovnitř počítače (proto to musí být některá z Master verzí), a to bez pájení, nasazením do interních Tube konektorů.
Aktivuje se příkazy *CONFIGURE TUBE a *CONFIGURE INTUBE.
Nastavení rychlosti se provádí jednoduše příkazem *SPEED.
Proti původnímu ReCo se jedná o trochu jednodušší řešení, protože do původního ReCo jste museli nahrávat upravený Basic, který uměl používat jeho zabudovanou paměť. ReCo Mini takovou proceduru evidentně nevyžaduje.

—————

Apple I jsou, alespoň ta originální, cílem šílených sběratelů, investorů a aukčních síní, jejich cena je závratná.
Pokud ale máte jakoukoli repliku, ať už Mimeo nebo Replica-1, uvítáte, že proběhla výroba daší várky dlouho nedostupné a velmi cenné periferie – interface CFFA-1 pro připojení CF karty k Apple I a jeho klonům. V době psaní článku je ještě k dispozici 80 kousků.
Mimochodem, Brielova nová verze Replicy, Replica-1 Plus (k dispozici jako stavebnice za 145 nebo sestavená za 199 dolarů), umožňuje komunikaci přes USB (místo RS-232 portu má rovnou RS-232/USB převodník) a má přepínání ROM – kromě klasické výbavy WOZ monitor + Apple I integer Woz Basic + assembler Krusader lze přepnout na variantu Woz monitor + Applesoft Lite – Basic s plovoucí desetinnou čárkou přeportovaný z Apple ][.
Oba Basicy, Woz Basic i Applesoft, mají podporu ukládání a čtení na CFFA-1.

CFFA-1 si můžete u Briela koupit rovnou s Replicou (o 10 dolarů dráž než u Drehera).
Těch 100 či 110 dolarů určitě nebudou vyhozené peníze.

Samozřejmě, že podivný počítač bez sotwarového vybavení je k ničemu, i když k němu připojíte CF kartu.
Díky projektu na neoncluster.com je k dispozici pro stažení obraz 32 MB image CF karty (32 MB je omezení dané systémem ProDOS na Apple ][, který využívá i CFFA na Apple I; pro práci na Apple I se využívá jen jedna partition, tedy jedna 32 MB karta do CFFA-1 bohatě stačí) se snad veškerým existujícím software vytvořeným pro tento počítač.
Občas bývá sbírka updatována, vyplatí se pamatovat, v jaké verzi ji máte nahranou na své CF kartě.

—————

Pro Sinclair QL tady v poslední době nějaká ta rozšíření už proběhla (doufám, že s těmi, co si koupili QubIDE, se uvidím třeba na Foreveru, abych jim mohl nahrát nějaký software).
Je tu ovšem další oferta – Tony Firschman zřejmě vyrobí další malou sérii zařízení zvaného SuperHermes.

Jak jistě všichni dávno vědí, uvnitř QL je malý procesor 8049, který se stará o čtení klávesnice, joysticků, zvuk a taky tak trochu o sériovou komunikaci.
Standardní IPC (8049) v QL umělo přenos rychlostí až 9600 Bd, ovšem pro oba porty musí být rychlost stejná. Činnost IPC ovlivňuje zvuk, který při sériové komunikaci nebo jiné činnosti pak kolísá.

Proto vzniklo zařízení Hermes (8749 s upraveným programem z původního IPC).
Hermes zvyšuje rychlost sériové komunikace na 19200 baud, umí oddělené rychlosti pro SER1_ a SER2_, jak pro vstup, tak pro výstup (tuto vlastnost plně podporuje Minerva ROM).
Dále odstraňuje problémy s kolísáním zvuku, odstraňuje problémy se zákmitem kláves u náhrad původní klávesnice (jako je Schön klávesnice nebo náhrada vyrobená z PC klávesnice), a přidává (vypínatelné) ozvučení při stisku klávesy (rozdíl při psaní je jasný, jako rozdíl mezi psaním na pípajícím ZX Spectru a mlčící ZX81).
Hermes se stále dá koupit za 22 liber.

Ovšem je tu SuperHermes.
Ten zcela opouští mikrokontrolér od Intelu a zapřahuje do práce mocný PIC.
Kromě věcí, které přinesl Hermes, a SuperHermes je samozřejmě umí všechny, přidává další sériové porty.
Jednak velmi užitečný vysokorychlostní SER3_ s kalupem 57600 baud. Tento port najde použití ve spojení se zařízením Ser_USB, byl využit i pro provoz BBS řízené QLkem.
Dále tři další pomalejší (1200 baud) porty SER4_, SER5_ a SER6_ pro připojení například sériové myši (pro použití v okenním prostředí Pointer Environment).

Dále je tu konektor pro připojení AT klávesnice z PC.
Je tu i KeyLock, který umožňuje uzamknout klávesnici (QL i PC) a myš, a konektor pro vyvedení LEDky pro CapsLock/ScrollLock.
Má i vlastnost pojmenovanou „turbo“, ale funguje přesně opačně – rychlé QL (třeba s turbokartou) zpomaluje, aby bylo možné například hrát hry „normální rychlostí“.

Majitele QubIDE by mohlo zajímat, že SuperHermes obsahuje EEPROM, do které se uloží parametry připojeného harddisku a odpadá tak test disku při startu (odpadá tak zdržení).

Sice ještě nic není jisté a výroba není přislíbena na 100%, cena byla předběžně odhadnuta na 90 liber, ale už se začali hlásit první zájemci.

—————

Commodore 64 sice není méně běžná platforma, ale zařízení, na které vác schci upozornit, méně běžné je.
Jedná se o WiFi modem Scheme.

Po jiných síťových řešeních, která mají své výhody a nevýhody, tu je dokonce bezdrátové připojení!

Připomeňme si ta ostatní zařízení:
Jednak to jsou zařízení kompatibilní s RR-Net (obsahuje jej 1541 Ultimate první verze, lze připojit do clockportu IDE64 nebo Retro Replay/Final Replay/MMC Replay/MMC64). Ta neobsahují TCP/IP stack, musí jej obsluhovat počítač, nejsou dostupná ze systému. V podstatě je využijete v systému Contiki a jinak celkem ne.

Pak jsou to zařízení s čipem WizNet, který nese svůj vlastní TCP/IP stack a reaguje na poměrně jednoduché příkazy.
Jsou dva způsoby, jak tato zařízení připojit.
Internet Flyer Modem se připojuje na stejnou sběrnici, jako disketové jednotky a tiskárny (podporuje nejen IEC na Commodore 64/Commodore 116/VIC-20, ale i GPIB na počítačích PET). Lze s ním tedy komunikovat z Basicu a nahrávat tak s jeho pomocí programy přímo z internetu (představte si LOAD „http://server.com/program.prg“,7 – opravdu to tak funguje). Pro Flyer existuje i Telnet a IRC klient (nejen pro Commodore 64, ale i pro PET, jehož softwarová základna se tím zdvojnásobuje).
Naopak zařízení Comet64 internet modem se připojuje na USER port počítače, tak jako klasické modemy pro Commodore. To znamená, že s tímto modemem fungují všechny originální terminálové programy nebo třeba Q-Link.

Pokus o vytvořeneí internet modemu, který by se připojoval na oba body (jak IEC, tak USER port, takže by fungoval s terminálovými programy a současně umožňoval práci se soubory na internetu bez záplat v systému), sice existoval, ale nezdá se, že by byl Comet Plus dokončen (žádné nové zprávy již od roku 2012).

Scheme je tedy něco jako bezdrátový Comet64. Narozdíl od něj (je již delší dobu nedostupný) se Scheme dá objednat, chystá se druhá várka za asi 150 dolarů.
A už teď si na něj můžete pořídit předraženou krabičku.

—————

Pokud mám o těchto moderních periferiích dodat nějaké obecné moudro:

Chcete-li si nějaké rozšíření pořídit, na nic nečekejte a ty peníze za ně dejte hned.
Zde bohužel víc než kde jinde platí, že dnes jsou a zítra už nebudou.

Spousta dobrých nebo užitečných periferií, dostupných v minulosti, už dnes není. Nebo se dají pořídit značně obskurními cestami – většinou musíte být registrovaným a aktivním členem nějakého webového fóra, v lepším případě mailing listu, abyste se o něčem vůbec dozvěděli, a stejná cesta často slouží i k (časově omezenému) objednávání.
Již nedostupné periferie se pak objevují na eBay za neskutečné ceny.
(Například CFFA-3000 pro Apple ][, původně dostupná za 160 dolarů, se na eBay nabízí za 399 Euro – přepočtěte si to na koruny. Za takovou cenu se dá pořídit do Apple ][ levnější akcelerátor, při velkém štěstí se dá za tu cenu pořídit i vzácný a ceněný SuperCPU pro Commodore 64 – ten se na eBayi ale objevuje asi jen 1x až 2x do roka a bývá za ceny i dvojnásobné.)