Dva týdny velmi levného volna, prožité posaddámovsku v podzemní díře zvané Doupě na Černém mostě jsou skoro u konce. V klidném prostředí jsem skutečně něco napsal, něco se naučil a i když to zatím dopadlo na 50% a čeká mě ještě druhé kolo, stále doufám, že vše dopadne dobře. Vylezl jsem ven na další tři obědy a tak přináším druhou polovinu praktické instruktáže, kterak se na čerňáku a v nedalekém okolí naobědvat.

Čínská restaurace Asia
Jedna z bistrorestaurací asijského typu, které potkáte všude. Je velká šance, že když do takové přijdete a řekněte „M2 a M65“, dostanete zeleninovou polévku a kuřecí rizoto. Každopádně dostanete asijský pokrm, plný rýže, zeleniny, kuřecího a glutamanu sodného, takže nepoznáte rozdíl.
I takové restaurace se dají dělat mnoha způsoby. Na Husinecké je to rychlobistro orientované na odnos s sebou a nízkou cenu, u metra Ládví je zase příjemné posezení. Poblíž Alberta na Rajské zahradě jsou zřejmě specializováni na kumulaci nemytých vágusů a přeborníků v likvidaci tabáku. Ve vzduchu by stála i lopata, za dobu mojí přítomnosti dorazilo tré jedinců, jejichž šaty viděly pračku jen ve výrobním závodě a to vše pravděpodobně zejména kvůli laciným Krušovicím, které chutnají jako tenkrát (tedy jako vždy, krkavá voda). Cena za kombinaci výše uvedených písmenočíselných zkratek a jedné minerálky se pohybovala kolem 110Kč, což je z restaurací tohoto cyklu zdaleka nejvíce, stravenky naštěstí berou. Pokud mám na žebříčku prozitků obsadit poslední místo, bude to právě Asia. Doporučuju jen v případě nouze a jen s sebou.

Restaurace Sportbar Hokejka
Opět jsem čekal rádobysportovní nálevnu a opět jsem byl příjemně překvapen. Hokejka je prostorná a prosvětlená restaurace se zahrádkou. Meníčko skládající se z polévky a mletého řízku za 89,- jsem odmítl a dál si polévku a kari rizoto. Cena pravda byla vyšší než u menu (o 9 korun), ale chuťově ani množstevně ode mě kritiku neuslyšíte. Chutnalo to dobře, točené malé pivo taky nebylo špatné, v restauraci nebylo zakouřeno a nikdo se neptal na počet rohlíčků k polévce, z čehož soudím, že byly v ceně. Na toaletách byly ubrousky namísto fukaru, což je další plus. Platit lze i stravenkami, takhle nějak si predstavuju místo, kam zajít na dobrý oběd.

Formanka a restaurace Lusi
O Formance, respektive přilehlé restauraci vám toho příliš nenapíšu. Nachází se od Hokejky coby zerodovaným čedičem vrhnul, ale jiný podnik, jiná filosofie. Ač podle lunchtime.cz mají denní menu do 15:30, nebylo v 13:40 už v jejích prostorách nic ke konzumaci, tedy s výjimkou hustého cigaretového stojanu na lopaty. Až takový fajnšmekr nejsem a tak jsem s hlavou plnou myšlenek o plánování zásob se vydal o dům dále. Zvláštní je, že na mírně rozpadlém webu jsem našel nesčetně zmínek o nekuřácké povaze restaurace. Asi špatně chápu, ale když mám hlad, tak se není čemu divit, mozek prostě nefunguje tak bystře.

Violete Pizzeria – Ristorante
Doslova o dům dále se nachází tato italská restaurace. Je zajímavé, že v konkrétním bloku činžáků není jediná, zahlédl jsem ještě minimálně jednu další pizzerii o dva vchody dále. No, když se uživí..
Nápis na vchodových dveřích hlásal, že restaurace má stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Prostorů je v restauraci dost, jsou i různě oddělené, ale na všech stolech byly popelníky, takže jsem nevěděl kam sednout. Nakonec jsem zvolil místnost, kde nebyl nikdo další a tudíž ani žádný kuřák.

Menu je za 79Kč a skládá se z polévky a oběda. Polévka byla toho dne fazolová a neměl jsem na ni chuť, takže jsem jen smažený květák s šťouchanými cibulovými bramborami. Ostatní položky denního menu se skládaly převážně z pizzy a tu nějak k hotovkovému obědu nemusím. Obloha v podobě okurky byla velmi minimalistická a tatarskou omáčku jsem skutečně nečekal, ale dohromady to nějak fungovalo. K tomu malý točený Staropramen a celkem jsem to měl za rovnou stovku, z čehož vyplývá, že polévka je prostě v ceně oběda a fakt, že jsem ji neměl se nijak neprojevil. Návštěvu jsem zakončil platbou stravenkou.

Černý most je relativně mladá čtvrť a jako taková má převážně panelovou a novější zástavbu. Překvapivě se ale i v ní najde docela dost hospod a restaurací. Některé horší, některé lepší, ale tak už to bývá. Doufám, že po tomto článku už alespoň trochu tušíte, kam si v Praze 14 skočit na oběd.