V dnešní době člověk už pořádný počítač nepotká, ať se snaží jak se snaží. Kdo ještě vyrábí desktopy a workstationy, dává do nich standardní PC komponenty. Oracle koupil Sun, Apple vyrábí hlavně mobily a tablety, SGI se v obavě před krachem transformovalo tak, že ani nevím, co dělají a u Hewlett-Packardu to neví ani oni sami. Trh je plný virtuálních řešení, cloudů, post-PC zařízení a lepší už to nebude. A právě proto když jsem viděl možnost koupit si levně pověstného posledního Mohykána mezi unikátními pracovními stanicemi, neodolal jsem. Nutno bez okolků přiznat, že i tento Mohykán už pohlíží do tváře Manituovi, výroba skončila v roce 2010 a tento rok si tedy můžeme v kalendáři označit jako rok nastolení finální hegemonie platformy PC-compatible.

Jedná se původně o cenově dostupnou pracovní stanici určenou zejména pro provoz CAD/CAM/CAE systému CATIA. Ten už dnes běží jen pod Microsoft Windows, a tak je s trochou snahy možné tento stroj koupit ještě mnohem dostupněji, doslova za pár tisícovek.
Vyzvedl jsem v hloubětínské Tesle hned dva kousky (jeden pro Dexe a jeden pro mě) – první jsem dovezl do Doupěte a druhý po vyčištění od prachu začal zprovozňovat doma. Dojmy a zážitky z instalace jsem anglicky popsal na svém gopherlogu (webová verze, pokud nemáte podporu gopheru je tady), rozhodně to byla zajímavá zkušenost. Nakonec jsem uspokojivě rozeběhal CRUX PPC Linux a to včetně X Window Systemu.

Linux (none) 2.6.36.4 #1 SMP Mon Jul 18 04:10:49 UTC 2011 ppc64 PPC970MP, 
altivec supported CHRP IBM,7047-185 GNU/Linux

processor 	: 0
cpu 		: PPC970MP, altivec supported
clock 		: 2516.475916MHz
revision 	: 1.1 (pvr 0044 0101)
timebase 	: 14318000
platform 	: pSeries
model 		: IBM,7047-185
machine 	: CHRP IBM,7047-185

Od předchozích modelů i hi-endového současníka se model 185 odlišuje zejména tím, že v něm je osazen jeden nebo dva desktopové procesory PowerPC 970MP (taktované na 2.5GHz) a nikoliv serverové procesory POWER4 či POWER5. Tyto procesory se nacházely i v poslední generaci počítačů PowerMac G5, ovšem v IntelliStation jsou pouze jednojádrové, druhé jádro je v procesoru trvale vyřazeno z provozu. IBM tímto krokem snížilo spotřebu celého systému a počítač tak vystačí s chlazením vzduchem. Procesor doplňuje maximálně 8GB DDR ECC RAM a některá z nabídky grafických karet GXT135P/GXT4500P/GXT6500P, které jsou přímo navrženy pro akceleraci 3D prostředí CADových programů. Můj kus je jednoprocesorový, paměti má 4GB a grafická karta je GXT6500P (v Linuxu funguje pouze pomocí fbdev ovladače, navíc po patchnutí kernelových zdrojáků).

Design skříně je ve stylu IBM. Ostré linie, černá barva a funkčnost především. Na přední straně je osazena DVD mechanika, vyvedeny dva USB porty a po posunutí modrého tlačítka do strany vyskočí operator panel. Přes tento panel je možné vykonávat různé servisní zásahy. I když mi ještě všechna svoje tajemství nevydal, IBM ho má na stránkách poměrně kvalitně zdokumentován, takže se k němu co nevidět ještě vrátím.

Na zadní straně se nachází DVI výstup, čtveřice sériových portů (z nich horní dva umí fungovat hned po zapnutí počítače jako sériové terminály – lze přes ně přistoupit do OpenFirmware i servisního menu od IBM), dva gigabitové ethernety, další dva USB porty a SCSI pro připojení externích periférií. Mimochodem, 68-pinové SCSI slouží i k připojení pevných disků (vnitřní pozice pro tři disky).

Dovnitř počítače se dostaneme jednoduchým bezšroubovým odebráním bočnice, mechanismus připomíná PowerMac G5, jen je tu méně stylového hliníku. Pokud bychom snad tápali, je na vnitřní straně bočního krytu několikero schémat, znázorňujících, co a kde se v počítači nachází. Prakticky není příliš důvodů, proč do počítače nahlížet. Paměti a další periferie je třeba mít výhradně od IBM, jinak je specializovaný procesor kontrolující neustále integritu dat na sběrnicích vůbec nepustí ke slovu. Pevný disk má kapacitu 146GB a myslím, že v dohledné době nebudu shánět větší, jeho cena by byla určitě vyšší než bazarová cena celé pracovní stanice. Nicméně kvůli spáchání fotodokumentace jsem přeci jen počátač otevřel a do několika míst zastrčil objektiv.

Jak patrno paměťové sloty jsou čtyři a většinu chladící práce odvádí dvojice ventilátorů, která chladí jak disky, tak procesor (ten najdete vpravo dole). Tok vzduchu je usměrňován plexisklovým tunelem, dovnitř nějž se dostanete po sejmutí jeho části přichycené suchým zipem.

Už jsem tomuto krasavci udělal stabilní místo ve svém malém domácím počítačovém koutku a během léta mi doufám ukáže, zač je toho loket. Jedno mohu ale říct spolehlivě už teď: takové už se dneska nedělají.

PS: Všechny fotky najdete tady. Lepší a detailnější na webu pravděpodobně nikde nejsou, což je jeden z důvodů, proč jsem je vlastně vůbec fotil.