Býval jsem mladistvým lamerem.
Jistý člověk, nebudu tu nikoho jmenovat, si v severovýchodní části našeho krásného hlavního města koupil za účelem uskladnění své počítačové sbírky nebytové prostory. Můžu to být já, můžeš to být ty, může to být v podstatě kdokoliv. Tento víkend proběhla otevírací akce tohoto brlohu.
Je načase pokročit v našich programovacích lekcích a ukázat si další konverzační hru. Nebude to nic menšího než přistání na Měsíci.
Beginner`s All-purpose Symbolic Instruction Code. BASIC. První programovací jazyk, který jsem se naučil zhruba v jedenácti letech a provází mě dodnes. Moderní dobou je odsuzovaný, údajně totiž začínající programátory učí nesprávným zvyklostem. První kritici ho označovali za málo strukturovaný, pozdější za málo objektový. Osobně jej považuju za naprosto použitelný, postačující, pohodlný a perfektní. Navíc skutečný programátor se vyzná i ve třetím úrovni vnoření příkazu GOSUB.
Na Internetu není těžké ocitnout se na historickém smetišti. Jeden den jste nejpoužívanější protokol pro sdílení informací, další den po vás neštěkne pes.
Opravdu jsem moc chtěl včera večer sednout k jednomu ze svých počítačů a v obsáhlém článku vám vysvětlit, co byl a je Gopher a proč ho začít používat. Ovšem nestalo se.
Chtěl jsem se po instalaci AmigaOS původně věnovat nějakému tomu běžnému softwaru jako jsou textové či grafické editory. Nakonec jsem byl ale zlákán připojením počítače do sítě sítí, psát si totiž můžu propiskou do sešitu a kreslit pastelkama na kus papíru...
Přinesl jsem Amigu domů. Je sice trochu více žlutá, než si ji pamatuju, ale to je jen kosmetická drobnost. Na druhé zapnutí naskočila známá animace KickStartu 3.0 požadující disketu se systémem a já zjistil že nic takového nemám. Začalo téměř celodenní snové čipové pseudopeklo. Jak dopadlo?
Amiga. Pro mě tajemná a neznámá platforma, jejíž
screenshoty jsem hltal, když jsem v roce 1999 svoje PC poprvé připojil do Internetu. Máme rok 2011 a je třeba odhalit mystéria a seznámit se.
Koncem prosince
jsem vám přál hodně štěstí do nového roku pomocí PFky generované na bulharském klonu Apple IIe zvaném Pravetz 8A. Jelikož jsem od té doby rozšířil strojový park o Apple IIgs, rozhodl jsem se ji vygenerovat ještě jednou, tentokrát v barvě.
Uvnitř jablka najdeme jadřinec, uvnitř počítačů značky Apple pak najdeme procesor. Za dobu existence firmy už Apple vystřídal procesorů víc než pár. Mohu svědomitě prohlásit, že jsem už jsem je vyzkoušel všechny, pojďme si o nich tedy pokecat.
Internet tu není z historického hlediska nijak dlouho a přesto už se stihl stát rodištěm i pohřebištěm mnoha zajímavých technologií. Mezi ty, které už to mají za sebou můžeme směle zařadit i Hotline a KDX.
Je to už čtvrt roku od chvíle, kdy jsem od Dexe dostal Replicu 1, klon Apple I – prvního osobního počítače v moderním slova smyslu. Pořádně jsem se k němu ovšem dostal až na OldConu a hlavně na ByteFestu. A nutno konstatovat – je to opravdu síla.
I letošní podzim je ve znamení zvýšené koncentrace retropočítačových akcí. Příští víkend nás čeká
ByteFest, který je ve znamení všech možných historických a alternativních počítačových platforem a lidí, kteří tyto platformy obklopují. Bývá na něm řada přednášek, je veřejně přístupný veřejnosti a trvá celý víkend. Takovým jednodenním malým ByteFestem pouze pro zvané je už několik let OldCon, který se koná v Rokycanech v rustikálním prostředí Gregorovy kuchyně.
Dneska se řeší, jak synchronizovat Outlook s iPhone bez použití Exchange. Problémy tohoto druhu existovaly už před dvaceti lety. Například mohlo být zapotřebí dostat z Psion Organizer II do Atari ST zdroják, který jste na tomto handheldu ladili několik dní. A to je přesně to, oč jsem se v uplýnulých 48 hodinách pokoušel.
I dnes se podíváme na jednu velmi zajímavou a velmi mrtvou softwarovou technologii.
Ano je to tak. To, že se mezi Ataristy počítá
Factor6 asi nikoho nepřekvapí. Když zrovna po nějakém Atari nešlape, tak u něj sedí a tvoří. Ale já?
Rok se s rokem sešel a je na čase uvést další článek na téma technologií, které odvál čas. Tentokráte jde o technologii čistě softwarovou.
aneb Filosofováni o ničem pro středně pokročilé.
V létě jsem se stěhoval a to z většího do menšího. Bylo tedy nezbytné někam uklidit svoji sbírku hardware ("veteš", "šrot", atd.). Novým skladovým prostorem se stala půda u rodičů, kde už beztak bylo hardware více než malé množství. Dal jsem se tedy do toho, že všechen harware projdu, vyzkouším a nefunkční věci půjdou nemilosrdně (po odstranění znovupoužitelných součástí) do místního sběrného dvora.
V té úžasné době, kdy ovládání počítače pro 99% lidí nebylo jen klikání myší na ikonky, ale poctivé ťukání příkazů do příkazového řádku lidé ještě věděli, že uvnitř té krabice je nějaký procesor, který má registry a vykonává instrukce. Nikdo se nesnažil spasit svět Javou či .NETem a ti kteří místo assembleru používali Pascal byli terčem posměchu. V této skvělé době kraloval počítačům IBM PC a kompatibilním systém MS-DOS a v něm bylo možné najít program debug.exe (původně samozřejmě debug.com), o kterém tu dneska bude řeč.
ByteFest je velmi specifická akce. Stejně jako Forever se jedná o multiplatformní setkání příznivců nejrůznějších historických a alternativních platforem, avšak na rozdíl od Foreveru tady chybí ona atmosféra dokazování "my jsme lepší než vy" a tak si člověk více pokecá s každým platforma neplatforma. Pojďte se podívat, jak to tam vypadalo letos...
Na bleších trzích na Kolbence jsem v jednom z uplynulých víkendů mezi tunami nepotřebného balastu, nového zboží pochybné provenience a ješte pochybnějších prodavačů zahlédl multimediální CD s titulem "Microsoft Multimedia Stravinsky" z roku 1993. Jelikož v první půlce devadesátých jsem se zabýval spíše vzděláváním se v oblasti čtení, psaní a jednoduchých početních operací, ihned mě CD zaujalo.
Občas se v jinak nudné historii počítačů kompatibilních s PC vyskytne něco zajímavého. Tak zajímavého, že to překročí i práh mojí pozornosti. Všichni můj názor na procesory řady x86 znáte, přesto je tu jeden, který stojí za to...
35 tisíc krychlových stop úložného prostoru. Prostor pro šest autobusů. Kondor je největší nákladní letadlo světa. To všechno ale nic není v porovnání s neomezenou kapacitou, kterou nabízí tato úžasná mechanika. Zabudovaná mechanika ZIP. Mějte i vy jednu ve svém příštím počítači!
Tak praví reklama z druhé poloviny devadesátých let. I když se postupem času ukázalo, že 100MB, 250MB a ani 750MB nejsou neomezenou kapacitou, ZIP mechanika si určitě článek zaslouží.
Co by to bylo za počítač s GUI, kdyby neměl na pozadí pracovní plochy nějaký pěkný obrázek? Jak ho tam dostat za mne vyřešila utilita zvaná
NickPrefs, ovšem kde nějaké pěkné obrázky vzít?
Factor6 se na
svém blogu rozepsal o Amize a mě tím inspiroval, abych ze skladiště vytáhl po více než roce opět svojí Amigu 3000 a zkusil ji konečně dát do plně softwarově vybaveného stavu.
Jakou myš jste používali v roce 1989? Tu přibalenou k Amize 500? Doma postavenou, s pingpongovým míčkem místo kuličky, připojenou k novému Didaktiku Gama? Žádnou? A co takhle optickou s rozlišením 1020 DPI?
Ne, nezapomněl jsem si vzít své uklidňující léky, klidně čtěte dál...
Budoucnost...
...lidé si vždy mysleli, že tam pokročilé technologie budou skoro lidské.
Ukazuje se, že měli tak nějak pravdu.
Je tu Power Macintosh a budoucnost bude lepší než jste čekali.
Procesory PowerPC považuju za to nejlepší co v historii moderních procesorů vzniklo. V roce 2005 se od nich ale odklonil jeden z iniciátorů jejich vzniku – Apple – a ony se díky tomu prakticky ocitly v propadlišti dějin. Nebo ne?
Čas od času najdu web, od kterého se nedokážu dlouhé hodiny a hodiny odtrhnout. Takový web je i
pagetable.com, jehož podtitulkem je "It's all about assembly."
Na něm je možné například přečíst si záznam velmi zajímavé přednášky
Everything about C64 in 64 minutes, kde se člověk, který s tímto osmibitem od Commodore nikdy prakticky nepřišel do styku, může dozvědět spousty zajímavých věcí. Příznivce Apple určitě zaujme
video s pokusem o nabootovaní Coplandu, operačního systému, který měl už v půlce devadesátých let umět totéž, co dnes umí MacOS X, ale který nikdy nebyl dokončen.
Je tam i mnoho dalšího zajímavého ke čtení. Mezi autory webu je člověk, který spustil portaci Linuxu na XBOX, nebo autor PearPC emulátoru.
Rozhodně web můžu jen doporučit, každý retro-maniak nebo coder si tam najde svoje.
Valnou část víkendu jsem byl na Smíchovském nádraží na srazu nadšenců, které pořád ještě zajímají počítače minulého století. Jaké to tam bylo?
Opět jedna silně nedoceněná technologie. Zatímco i dnešní nejmodernější PC kompatibilní plečky mají BIOS jen o málo méně primitivní než PC plečky z let devadesátých či osmdesátých, existují počítače, které mají svůj základní firmware opravdu sofistikovaný. Pojďme se na něj podívat.
Kdysi dávno – tak dávno, že to nemůžete pamatovat – každému stačilo 640kB paměti RAM. V téhle úžasné době byl v Metře Blansko vyroben pravý socialistický počítač, o kterém tu bude řeč...
O srazu příznivců alternativních a starých platforem Compy 2008 jsem se dozvěděl ve čtvrtek, den před jeho začátkem. Díky tomu bylo jasné, že se zúčastním maximálně na několik málo hodin. Rozhodl jsem se je pojmout jako japonský turista a během chvíle obsáhnout všechno.
Vánoční čas je plný nostalgie a proto je ideální pro další povídání o technologiích, které lidstvo ne tak úplně docenilo. Tentokráte se podíváme na sběrnici NuBus. Pravděpodobně jste o ní nikdy neslyšeli. Budiž to důkazem jejího nedocenění.
Tenhle notebook, vytvořený v době, kdy nikdo nekoukal na to, jestli je jablíčko na vrchní straně při otevřeném notebooku orientováno správně, byl prvním přenosným počítačem od Apple (spíše provozu na baterie schopným, protože LCII je taky pěkně přenosný), který jsem kdy sehnal. Je toho hodně o čem povídat, takže směle do toho...
Na mém oblíbeném blogu
Apple}graf, ze kterého už jsem tu jednou linkoval, jsem našel celkem podařené reklamy na počítače od Compaqu z 80. let, kde je v hlavní roli John Cleese, známý především z Monty Pythonova Létajícího Cirkusu.
Mezi jinýma jsem našel i
tuhle reklamu, kde se Compaq drsně obouvá do Macintoshe. Skoro to připomíná všechny současné Apple vs Mac reklamy od Apple, nebo předchozí várky útočných reklam. Jen je úsměvné, že Apple vyrábí počítače i v roce 2007, zatímco Compaq....však všichni víme...
Nic nezajistí pravidelné čtenáře tak, jako seriál. Proto jsem se rozhodl, že svůj blog tak trochu zaseriáluju. Pohodlně se posaďte a čtěte.
Letošní ByteFest se opravdu vydařil. Dělo se tam toho tolik, že mi to splývá v jednu informačně technologickou šmouhu. Pokusím se v ní ale zaostřit a na pár řádcích vytáhnout některé věci, které mi obzvláště utkvěly.
Minimální požadavky: Sinclair ZX Spectrum, 1 volný řádek BASICu.
I tak můžou vypadat minimální požadavky hry vzniklé v roce 2007.
Někdo potřebuje k hernímu zabavení se 3GHz Core 2 Extreme, někdo považuje za nezbytnost Pixel Shader 2.0 a někdo se neobejde bez 512MB grafické paměti. Mně stačí 8bitů.
Nebojte se, nebudu tu psát o mezinárodním rychlíkem přejeté holčičce, tématem článku bude počítač Apple Lisa. Dnes je to totiž 24 let, co Apple vypustilo na trh jeden se svých revolučních počinů, nicméně v tomto případě poněkud neúspěšný.
