Za jídlo, šaty a vzduch otročíme na programech z temných světů

Verzo Kinzo (3) – velikost, rychlost, baterie, foťák a GPS

Ukázal jsem, jak zařízení fyzicky vypadá, ukázal jsem systémové customizace a zdálo by se, že u androidího telefonu není dále o čem mluvit, protože zbytek je standardní nudná platforma, která je na každém druhém mobilu. Nu ale i tak myslím, že je ještě alespoň v jednom článku o čem psát. Dovolte mi odpovědět na některé vcelku logické základní otázky, které si případný váhající budoucí uživatel může položit.

První díl recenze: úvod, vybalování, přístroj
Druhý díl recenze: zapnutí, systém, GUI

Jak je to vlastně doopravdy veliké?
Je to pořádný macek. V době, kdy ho Verzo představilo, bylo jen několik málo větších telefonů, například Samsung Galaxy Note nebo některé modely HTC. Dnes už je na trhu velkých telefonů více, ba co vic zdá se, že to je nový trend. I ve srovnání s dnešními modely rozhodně vede co do faktoru cihlovitosti, ostatní výrobci se většinou snaží o co nejplacatější telefon. Porovnání s přístroji, které jsem našel v těsném okolí svého stolu, následuje.

20_kinzo_velikost_1.jpg
iPod touch 4. Generace, Sony Ericsson Xperia míní pro, Verzo Kinzo a Nokia 5110

21_kinzo_velikost_2.jpg
HTC Sonata, Sony Ericsson P800, Verzo Kinzo a Yakumo Alpha GPS (PDA)

Jak je to rychlé?
Ačkoliv benchmark AnTuTu posílá Kinzo suverénně do nejnižších příček svého žebříčku, není na tom telefon až tak zle. Pocitově je jeho ovládání rozhodně rychlejší, než u mého čínského Androida (dnes už bývalého), odezva systému je takřka perfektní – Ainol Novo 7 Paladin je s ICS pomalejší a i ten mi přijde použitelný. Hry typu Where’s my water běží až na úvodní animace bez zaškobrtnutí. Jediné co občas kazí dojem svižnosti, je pomalejší odezva dotykové vrstvy displeje. Pravděpodobně se nejedná o nejmodernější rychlý touchscreen, který je třeba na iPhonech a je to znát, zejména při rychlém psaní na klávesnici, nebo pokud se pokoušíte „slajdovat“ skrze nějaký multimediální obsah (fotogalerie, atd.)

15_antutu_benchmark.jpg17_wheres_my_watter_2.jpg

Jak dlouho to vydrží na jedno nabití?
Tady nastává kámen úrazu. To, že dnešní smatphony mají naprosto nedostatečnou výdrž na jedno nabití je známý fakt, ale přeci jen mi Kinzo i tak přijde slabší. I s vypnutými daty a WiFi, jen tak uspané v batohu se vybíjí docela rychle. V práci jej v šest večer vytáhnu z nabíječky, stav baterie je 100%, před budovou vyfotím pět fotek, telefon hodím do tašky a do druhého dne ráno na něj nesáhnu. Přesto je ráno baterie na třetině. Data ani WiFi nebyly zapnuté a jak vidno z obrázku, displej svítil tak málo, že se do statistiky vůbec nedostal. Z 96% se tedy jedná o vybíjení způsobené telefonem v klidovém stavu a to je špatně (všimněte si špatného součtu procentuálních hodnot, holt Javička plán nepodleze, plní na 101%).

19_vydrz_baterie.jpg

Když jsem telefon vybalil, vydržel nějakých 12-13 hodin při zapnutých datech a běžném telefonování / smartphonové činnosti. Když jsem se k němu po šesti týdnech jiné činnosti vrátil, tato doba se znatelně zkrátila. Nevím, kde je problém – i těch 13 hodin v zátěži není žádný zázrak, ale je to snesitelný průměr, cokoliv pod je už prostě málo. Velmi dlouhá je naopak doba nabíjení. Přes USB z PC je to zhruba 6 hodin, než se telefon sám prohlásí za nabitý. Tak trochu se mi zdá, že se mému kusů přihodilo něco divného, ale naprosto nevím co. S výjimkou toho, že jsem jej na pár týdnů opustil se k němu chovám velmi slušně.

Jak to fotí?
I když jsem dávným odpůrcem foťáku v mobilu, historicky jsem už celkem dvěma telefony fotil víc než foťákem. Oba nosily značku Sony Ericsson a oba považuju za referenci toho, jak může mobil fotit. Kvalit mé současné Xperie míní pro Kinzo rozhodně nedosahuje, ba většinou nepřekoná ani starou K750i. Papírově má sice čip s 5mpx rozlišením a optika by měla ostřit, ale výsledky jsou takové rozpačité, jak ostatně vidíte sami na ukázkách. Podobné fotky jsem dělal s Nokií 6300 nebo BlackBerry 8310 – oba s 2mpx kamerkou bez ostření.

23_fotoukazka_2.jpg
25_fotoukazka_4.jpg

Ostření spíše rozostřuje, než ostří. Navíc u obou Sony Ericssonů bylo hmatově cítit, že se při ostření něco děje, zatímco tady se prostě neděje vůbec nic, jen těsně před uložením snímku se obraz zachvěje a většinou zhorší. Dobře Kinzo fotí zejména v režimu makro, tam bych fotky označil za použitelné. Samotná fotoaplikace pak nepřekvapí ničím inovativním, jde o androidí default.

26_fotoukazka_5.jpg

A co geolokační funkce/služby?
Doba, kdy jsme byli celí pryč z akcelerometrů a elektronických kompasů je dávno pryč. Kinzo v zásadě nijak nezaostává, najdeme v něm A-GPS (plnohodnotná GPS, která si pro zrychlení umí stáhnout jistá data z Internetu, nikoliv ten hloupější typ, který bez dat vůbec nefunguje), kompas i akcelerometr. GPS sice neumí Glonass, ale takových je zatím zřejmě většina. Zato je příjemně rychlá a po stažení asistenčních dat má signál do tří minut, i když ji poponesete o 320km od předchozí polohy. Poloha po tak krátkém čase není nic moc, za další dvě-tři minuty je ale upřesněna v řádech 2-3 metrů a to už pro navigaci stačí.

18_gps.jpg

Spolupráce s mojí oblíbenou službou Google Latitude je dokonce o něco lepší, než u Xperie mini, se kterou mohu aktuálně srovnávat. Xperia, když má poslat polohu a z nějakého důvodu neví, pošle mě většinou do domovských Kbel, takže večer vypadá mapa velmi podivně: prakticky z každého místa, kde jsem byl směřuje čára do Kbel, protože jsem si tam dle telefonu během dne 39x odskočil. Na Kinzu jsem tento problém nepozoroval.

Toto je pět otázek, které si pokládám před nákupem moderního smartphone já. Pokud máte nějaké své otázky, směřujte je do diskuse pod článkem, příště se vám dostane odpovědi a zároveň vynesu nemilosrdný rozsudek nad tímto česko-americko-taiwanským přístrojem.

PS: Všechny obrázky jsou klikací. Pohromadě je spolu s dalšími najdete zde.